Fuse: Jak jsem se reinkarnoval coby sliz, svazek 1 – 8

Ivan JeziorekČvc 7, 2024

Dnes se zaměříme na mangu, kterou u nás nakladatelství Crew vydává od srpna 2022. Jedná se o ne úplně klasický isekai, tedy přenos postavy z našeho do jiného světa. Tato manga je trochu jiná, protože na novém místě fungují principy známé z RPG her.

Mangu Jak jsem se reinkarnoval coby sliz kupuji od začátku vydávání českého překladu, takže některé názory níže odráží původní dojem z jednotlivých svazků tak, jak jsem je dočítal.

Isekai z jiného světa

Po přečtení prvního svazku mangy Jak jsem se reinkarnoval coby sliz jsem měl poct výborného isekai (異世界). Nešlo tak o originalitu světa nebo stylu, ale o prezentaci hlavního hrdiny, který není typickým zneuznaným a opovrhovaným hrdinou. Většinou jde u isekai žánru o lidi, kteří se v domovině moc neprosadili a v nové světě to také nemají lehké. Nebo jsou naopak vhozeni do role hrdiny, který má zachránit celou civilizaci a ze své minulosti si toho moc nepamatují.

Tady je hrdinou skutečně „divné stvoření“. Není to člověk, elf, trpaslík nebo cokoli humanoidního, ale po přechodu do nového světa se stane slizem (pozdravujeme základní nepřátele herních sérií Atelier a Dragon Quest), plus je do příběhu krásně funkčně zapracováno fungování principů tahových JRPG. Což je pro hráče malým, ale vítaným a příjemným bonusem.

Nečekal jsem zprvu velké věci a myslel jsem si, že časem dojde na klasické odhalení a my zjistíme, že jde stejně zase jen o nějaký sen nebo kóma hlavního hrdiny. Podobně třeba jako na Netflixu u Strýčka z jiného světa.

Isekai mang a anime je navíc obrovské množství (třeba moje milované Re:ZERO, Conception, Overlord, No game no life nebo i Ni no Kuni), ale tato série si ze začátku dokázala udržet výborně nastavenou a vyváženou laťku a tak trochu vyčnívat. Náš hrdina sliz je silný a dělá si všemožně kamarády, ale už ve druhým svazku je vyhoštěn z města trpaslíků. Ale jak jsem již zmínil, získává si pomocníky, staví město a potkává se s dalšími hrdiny náležícími do cechu dobrodruhů. A i z toho zase vytěží maximum. Ovládne nové schopnosti a dokáže se změnit v dívku (výborný cosplay jste mohli vidět na Japonské dny).

Plusem je i konec každého svazku. Na konci najdete povídkové shrnutí děje z pohledu bouřného draka, nejsilnější bytosti zdejšího světa, kterého sliz na začátku příběhu pohltí a dokáže využívat jeho schopnosti. Povídaní je vždy sarkastické a vtipné.

Jen pro RPG pozitivní

Třetí svazek mangy Jak jsem se reinkarnoval coby sliz se nese ve stejném duchu roztomilého isekai příběhu popírajícího zažité stereotypy fantasy hrdinů, fantasy ras a RPG principů. Dle mého je ale škoda, že to můžete náležitě ocenit až po hodinách hraní RPG deskovek nebo videoher a po přečtení tuny fantasy knih. Moderní čtenáři mang podle mne hodně narážek a vtípků nepochopí.

Pokračujeme dál a čtvrtý svazek je celkově hlavně o poměřování pindí…, ehm, tedy síly. Víceméně můžeme zapomenout na příběhové zvraty a celkový vývoj postav, tedy na to, na co jsme byli doposud zvyklí.

Teď je to hlavně o zastavení obří armády prasečích orků, kteří likvidují úplně vše živé co se jim postaví do cesty. Souboj je jistě zajímavý, ale pro další směřování příběhu najdete v knize několik důležitějších menších scén, ve kterých se objevují postavy tahající za nitky v pozadí.

Kvalitně ale česky

Nicméně jsme u pátého svazku, který je celkem odpočinkový, ale trochu vyčpělý. Boss fight s nejsilnějším orkem-králem je ve finále tak nějak nijaký. Nezlobte se ne mne, ale je to děsná nuda. Překonávání soupeřů a navyšování schopností probíhá jen tak mimochodem, aktéři se vlastně ani nemusí moc snažit. Jasně, je to isekai s RPG principy a všichni víme, že stačí nashromáždit dostatek EXPů, ale v psaném příběhu to nějak nefunguje.

A co příběh samotný? Přišla dohoda mezi monstry po skončení tažení orků a že by to opravdu proběhlo tak v klidu? Možná ano, ale možná mi začal vadit viditelný odklon tohoto isekai příběhu a od RPG herních prvků. Což je škoda.

Navíc to s šestým svazkem přestává to být sranda, stále více ubývá RPG prvků a scénář se víceméně stále opakuje stejně jako v nějakém nepovedeném hack’n’slash RPG. Sliz Rimuru čelí hrozbě, zpacifikuje vůdce, Rimuru naleveluje, sežere bosse nebo jej a jeho následovníky přibere do města, město se rozšíří a Rimuru jde spát. A pořád a zase dokola.

Naštěstí jsou všechny ostatní aspekty fajn. Velmi příjemná a detailní kresba, akce je svižná, dialogy věcné, jen ten překlad občas drhne (ale pokud vám nevadí stylizace vět alá Google překladač, tak je to v pohodě).

Konečně něco

Doposud jsem na příběh mangy Jak jsem se reinkarnoval coby sliz lehce nadával. To se se sedmým a osmým slizem, tedy svazkem, změnilo. Konečně se objevily zákulisní pletichy, taktická spojenectví i žehlení bývalých přehmatů.

Plus je v sedmičce skvělý komentář draka a démona v závěru, hlavně pasáž o významu ženských prsou z bojového pohledu (ochrana hrudní oblasti?). Jenom nechápu, proč je na povídku použitý font comic sans. Už jen z principu, že jde o zločin proti všem bohům fontů, wordů a texťáků, číst několik stránek textu v comic sans je přešlap na n-tou. Samozřejmě nevím, jestli je to výmysl našeho nakladatelství nebo autora, ale doufám, že to jen někomu přišlo „cool“.

České vydání mangy Jak jsem se reinkarnoval coby sliz má ještě jednu obrovskou chybu, přes kterou jsem se nedokázal přenést ani při čtení 4. svazku a dělá mi to problémy dodnes. Tím je samozřejmě strašný překlad názvu do češtiny. Netuším, jestli to překladateli přišlo vtipné ale nechápu, proč to vůbec prošlo.

Hodnocení: 6 slizů z 10
Název: Jak jsem se reinkarnoval coby sliz (org. 転生したらスライムだった件)
Scénář: Fuse, kresba: Taiki Kawakami
Vydavatel: Crew
Vydáno: originál novela 2014, manga od 2015, česky od 2022
Vazba: brožovaná
Počet stran: 188 – 240