Gege Akutami: Jujutsu Kaisen –⁠ Prokleté války, svazek 0 – 11

Ivan JeziorekZář 19, 2024

Po přečtení jedenáctého svazku jsem zjistil, že jsem na svůj blog nevypustil ani slovíčko o jedné z aktuálně velmi populárních a bezesporu zajímavých manga sérií. Ano, jde o stylové Jujutsu Kaisen –⁠ Prokleté války.

Nelehký začátek

Jujutsu Kaisen –⁠ Prokleté války u nás v českém překladu vychází od roku 2022, což jsou „jen“ čtyři roky od prvního vydání mangy v Šúkan šónen Jumpu (u nás také známý pod anglickým názvem Weekly Jump) a dva roky od uvedení anime adaptace na JNN.

O manze a anime jsem si ale před českou lokalizací nic nezjišťoval dopředu a jedničku koupil na doporučení dcery. Prý to „dost letí“. Takže jednička šla domů na zkoušku a já tu popularitu dost nechápal. Manga Jujutsu Kaisen –⁠ Prokleté války totiž není ničím až tak zajímavá. Na úvod jde asi o dost radikální prohlášení, ale nechte mne to vysvětlit.

Od prvního dílu mi Jujutsu Kaisen –⁠ Prokleté války totiž neskutečně připomínaly Bleach. Střapatý světlovlasý student střední školy v sobě najednou objeví schopnost vidět něco, co ostatní ne a s nadpřirozenými bytostmi bojuje čistou silou. Přitom všichni ostatní používají spíše zkušenosti a hlavně schopnosti.

Zasazení do speciálních středních škol ala Ao no Exorcist, některé vedlejší postavy připomínající jiné z dalších mang (haf vs štěk), silný a stylový učitel podobající se tomu v Narutovi a najdete jistě mnoho dalších paralel. Tak proč ta popularita a teď i ta plná knihovnička?

Protože hned ve druhém svazku nechávají Jujutsu Kaisen –⁠ Prokleté války ten pocit z kopie Bleache za sebou. Trochu víc se do čela dostávají i vedlejší postavy, ale na můj vkus zůstal příběh až moc zmatený a některé scény se mi jevily jako vyloženě zbytečné.

Technické techniky

Zároveň došlo k vysvětlování technik, které postavy využívají. A já je přestal chápat. Prokleté techniky, jak se zde nazývají, jsem tak nějak neřešil a „v hlavě“ mi fungovaly, dokud nepřišlo k bonusovému vysvětlování.

Trochu mi také začaly vadit rádoby vtipné vsuvky, které prostě v šónenech být musí. V Jujutsu Kaisen mi přišly jaksi násilně vložené do děje. Postav je ale od začátku úměrné množství, takže i když se na scéně objevuje nová škola a noví nepřátelé, člověk se v tom neztrácí. A navíc si lehce vyberete tu svou oblíbenou.

Takže když se pak Itadori se pokouší zlikvidovat Mahita, což se mu i s pomocí Nanamiho nepovede, ale díky sobeckému Sukunovi nikdo nepřijde k úhoně, cítíte, že se z mangy stává šónen s velkým „Š“.

Do toho se spustí sesterský souboj s kjótskou školou zaklínačů, kde se konečně Itadori objevuje oficiálně zase meti živými, je o akci postaráno. Navíc není patrně nikdo z jeho návratu nadšený a postavy dostávají trochu víc plasticity.

Našlapáno!

A proč tedy u mangy Jujutsu Kaisen –⁠ Prokleté války zůstávám? Protože se nenudíte. Jeden souboj končí, ale hned následuje jiná akce. Máte naservírovanou prakticky dvojici hlavních hrdinů. Jeden je sice trochu lehkovážný, ale přežil snězení prokletého prstu Rjómena Sukuny a teď hledá další. Druhý je postrachem všech kleteb a proklínačů a tak mu jdou všichni „záporáci“ doslova po krku.

Aktuální dění střídáme s retrospektivy, kdy nynější učitel Godžó chodil na střední školu. Odhalení minulosti tohoto zaklínače a jeho nevšedních technik (a zároveň i dalších aktérů, kteří měli v mládí trochu jiné role) navíc nijak podstatně neředí plynulost děje.

Další kladem mangaky Gege Akutamiho je zapojení širší veřejnosti. To, co ze začátku působilo jako komorní skrytý příběh, se časem rozjede do větších rozměrů typu Gantz.

A nakonec se vrátím k prokletým technikám. Je vidět, že si Gege Akutami pohrál nejen se světem, který je stále silně skutečný, ale i s vituálem postav a hlavně s principy, které zaklínači a proklínači používají.

Po třetím svyzku u nás vyšela i manga Jujutsu Kaisen 0. Jedná se o klasický předdíl, který se standardně vydává až po dokončení celé série. Normálně bych asi nadával, ale tady to vůbec nevadi. Nový hlavní hrdina sice vzdáleně připomíná Itadoriho, ale spíše vnitřním přesvědčením a osudem, který s ním sdílí. Příběh „nuly“ je krátký, ale jeho síla a rozsah je několikrát zmíněný již v číslované sérii, takže pro pochopení určitě doporučuji neminout.

PS: Zkuste taky anime. Tak skvěle našlapaný sountrack jse už dlouho neslyšel.