Jakub Mišči: Potomek

To si tak v poklidu žijete jako potomek partyzána na samotě uprostřed lesů a moc se s nikým nestýkáte. Od pohledu tedy nejste úplně sociální typ. Jednou bohužel zjistíte, že vytahovat kostlivce z rodinných skříní se nevyplácí. Ani to není úplně přívětivé pro zdraví. Jenže co když jste tu skříň s kostlivcem vytahovat nechtěli a onu skříň se otevřít rozhodl někdo jiný za vás?

Něco pro sběratele

Mám rád atmosférické horory a asi jsem to tady na doupěti už někdy říkal/psal. Takže první Vetřelec, obě Věci, Nekroskop a tak dále. Třeba Honza Vojtíšek je v tomto směru doslova luxusní. A teď se u mne na pokec stavil Potomek nějakého Jakuba Miščiho a fakt to musím prozradit hned na začátku, protože je to pecka!

Nečekejte ale nějaké světoborné odhalení a zvraty. Tady se jede na jistotu a jen celou dobu čekáte, jestli se splní to co si celou dobu myslíte. Co nechcete aby se stalo. Jen máte chvíli problám uvěřit ve strůjce noční zábavy hlavního hrdiny, protože: „Ne, takhle to přece nemůže být!“

Hlavní hrdiny knihy Potomek má velmi zvláštní zdroj obživy. Rozprodává dědictví po svém dědovi. Ten za války získal velké zásoby německých zbraní (znáte to ze starých dílů CoD a MoH takže MP40, MG34 a 42, nějaké Lugery ale i specialitky) a sběratelů je v dnešní době fakt hodně. Navíc má náš hrdina zbraní fakt hodně a ve skvělém stavu.

Něco pro fanoušky

Jenže přesně to je lákadlo i pro ne zrovna čestné obchodníky. Na případné potížisty je tady ale kamarád, který jim to umí náležitě vysvětlit. Takže pohoda a klid lesa.

Navíc s rodinou se už dlouhodobě majitel domku v lese nestýká, se ženou si nerozuměli a ta teď s dcerou teď bydlí někde v Londýně. Takže ideální komunikační vzdálenost.

Kniha Potomek začíná návštěvou jednoho „sběratele“ s dlouhými prsty. Přijde si vyzvednout zboží a má pocit, že v domě na samotě najde nejen výbavu německých vojáků, ale taky balík peněz. A tak přijde ještě jednou, protože jeden divný týpek z domu mu určitě neříkal pravdu a fyzicky přece nemá na to, aby nezastavl. Jenže ono se to trochu zvrhne. A zrovna v takový den!

Něco pro spánek

Potomek patří do série Zrnka temnoty, takže se tady fakt nemůžu vypisovat, aniž bych prozradil zbytečně moc. Nějak mám pocit, že bych v klidu nabouchal 12k znaků v recenzi, což něco vypovídá hlavně o mém nadšení z konce. Protože ono odhalovaní je tak akorát pomalé (nebo rychlé) a na rozsah stran má velmi přiměřené tempo. Jehož takt skvěle určují i názvy kapitol.

Knížka je na standard edice celkem nafouklá. Má 40 stran nad stovku a je to podle mne tak akorát. Jakub Mišči se navíc nevyžívá v detailech. No možná v některých ano, ale většinou nechá na nás, abychom si domysleli. Stejně jako náš hrdina poznáváme rodinné vazby a vystřízlivíme z určitého idealizování si příbuzných.

Za mne strhnu bod určitě za překlad do češtiny (to je čistě osobní záležitost), protože mne čtení „v slovenčine“ neskutečně baví. Dodnes má raději Bol som dlho preč než Vyhoďme ho z kola ven, pro většinu lidí asi známější jako Přelet nad kukaččím hnízdem. Ale jsem neskutečně rád, že jsem na pana Miščiho narazil a seznámil se.

• Hodnocení: 9 nábojů pro MP40 z 10
• Název: Potomek
• Autor: Jakub Mišči
• Vydavatel: Golden Dog
• Vydáno: 2025
• Vazba: brožovaná
• Počet stran: 140

#Potomek #JakubMišči #GoldenDog #ZrnkaTemnoty #horor