Jamada, Abe: Frieren – Když jedna cesta končí 1

Sice jste se mohli v minulých dnech na Doupěti setkat s větším přehledem přečtené mangy, ale rozhodl jsem se některým sériím věnovat samostatně. Buď z důvodu mé nadstandardní oblíbenosti anebo protože tady máme první svazek nové série v češtině. A tím druhým případem je dnes fantasy manga Frieren – Když jedna cesta končí, v originále 葬送のフリーレン.

Normální ale nestandardně

Frieren je elfí kouzelnice, která posledních 10 let strávila čas na výpravě se skupinkou dobrodruhů. Kromě jednoho trpaslíka Eisena, byli další dva společníci lidé Himmel a Heiter. A tak když výprava skončila úspěchem, vnímali tuto dekádu každý trochu jinak. Lidé jako dlouhou pouť, elfka jako krátkou epizodu.

A pak se rozešli.

Frieren se po nějaké době vrací zpět za Himmelem a nechápe, proč vypadá tak staře. Domluví se spolu ještě na jednu výpravu, jenže těch lidských 50 let je trošku jiných 50 let, než těch elfích.

Manga Frieren – Když jedna cesta končí se vlastně rozjíždí až v tuto chvíli. V době, kdy si kouzelnice uvědomí, že své druhy vůbec neznala a kdy od umírajícího Heitera převezme ochrannou ruku nad jeho svěřenkyní.

Frieren alá Geralt

Nemůžu si pomoct, ale když jsem začal Frieren číst, vzpomněl jsem si okamžitě na Nositele zášti od Gava Thorpa. Jakoby někdo vytáhnul z warhammerácké knihy trpaslíkovy úvahy o lidské rase a rozvinul je v samostatný příběh. Trpaslík Barundin své úvahy o lidech v knize končí tím, že se s nimi nemá moc smysl paktovat a navazovat nějaké přátelské vztahy. Protože dlouho nevydrží a než si na ně zvyknete, tak vám umřou stářím.

A elfka Frieren uvažuje ze začátku úplně stejně. Takže Frieren – Když jedna cesta končí nevybočuje ze standardního fantasy konceptu ničím jiným, než klasickým manga vzhledem.

Zároveň nejde u prvního svazku o ucelený příběh, ale spíše o sérii povídek (při kterých povaha Frieren trochu měkne), podobných třeba prvnímu dílu warhammerácké ságy o Gotrekovi, nebo první knize série Lhář, případně asi známějšímu Poslednímu přání s Geraltem.

A když už jsem zmínil kresbu, tak ta mi hodně připomíná třeba sérii Jak jsem se reinkarnoval coby sliz nebo Delicious in Dungeon. Tedy jde o takovou tu standardní, propracovanou a detailní práci, kterou od sebe na první pohled nerozeznáte. Ale!

Prosím, prosím!

Zatím jsem o manze Frieren – Když jedna cesta končí mluvil celkem negativně a to se teď změní. Proč vám musím čtení doporučit? Důvodem je právě Frieren. Její „příjemná“ povaha, svým způsobem okořeněná pohrdáním okolí a její neschopnost vnímat svět z pohledu ras, které nežijí celá tisíciletí.

Očekávám, že se časem skupinka kolem Frieren rozroste a budeme tak mít v partě nějakého bojovníka (nebo dva), někoho kdo ovládá střelné zbraně a někoho mrštného. Ale asi mi to v případě Frieren – Když jedna cesta končí vadit nebude. Hlavně ať Frieren zůstane co nejdéle svá.

• Hodnocení: 7 dlouhověkých z 10
• Název: Frieren – Když jedna cesta končí (orig. 葬送のフリーレン)
• Scénář: Kanehito Jamada, kresba: Cukasa Abe
• Vydavatel: Crew
• Vydáno: originál od 2020, česky od 2025
• Vazba: brožovaná
• Počet stran: 196

#Frieren #KanehitoJamada #CukasaAbe #Crew #manga #fantasy