Ken Wakui: Tokyo Revengers, svazek 1 – 8

V červenci 2022 jsem našel v obchodě ležet novou manga sérii s názvem Tokyo Revengers. Vůbec jsem nevěděl o co jde (a další info jsem si ani nehledal) a přes nevýraznou obálku si první svazek koupil. Jako obvykle, když moc nedám na PR a koupím něco jen intuitivně, jsem nadšen. Jde prostě o parádní věc!

Tokyo Revengers (東京卍リベンジャーズ) mi totiž velmi připomíná legendární Crows (クローズ), která je nepřekonatelná nejen v knižní podobě, ale také ve své hrané verzi, ale vše je posunuté trochu do stylu další legendy jménem Durarara!! (デュラララ!!). A pokud tyto dvě série znáte, nemusím vás moc přemlouvat, abyste dali Tokyo Revengers šanci.

Kam se hrabe 12 opic

Karty jsou hned od začátku rozdány velmi zajímavě. Hlavní hrdina Takemiči Hanagaki je, jak to říct slušně, prostě nicka. Nikdy nic nedokázal a před problémy raději utíká. Ale má obrovský dar, o kterém dlouho vůbec netuší. Dokáže se totiž přesunout do minulosti.

Dny prozatím tráví zevlováním a přežíváním, ale z letargie jej vytrhne zpráva o smrti dívky, kterou na střední škole miloval. Za její smrt může tokijský gang a ztráta Hinaty, kterou již dlouho neviděl, jej zasáhne víc než by si dokázal připustit. Ale staří si potřást rukou rukou s Hinatiný bratrem a Takemiči se přesouvá do minulosti.

Rozhodne se zachránit holku, se kterou chodil, ale jeho hlavní problém tkví v tom, že on sám byl rváč a navíc ten nejnižší z gangu středoškolských hajzlů, ke kterým se přidávají nanejvýš kluci ze základky. Jenže tento gang je v současnosti velmi silnou kriminální organizací.

Druhý svazek, přistál mi na stole v září 2022, je o poznání drsnější než „jednička“, ale o to více zajímavější protože… Protože jde primárně o záchranu lidí pomocí cestování v čase. Na toto téma jsem dost vysazený a tak jsme měl strach, že Tokyo Revengers spadnou do stejného jako třeba 12 opic nebo filmová verze Miniority Reportu. Tady kdy tvůrci ignorují efekt časového paradoxu. Ken Wakui ale umí tento problém využít ve svůj prospěch a dynamicky mění podmínky nebo cíle Takemičiho v rozumné odbočky příběhu.

Mandži vs. Grammar

Ve třetím svazku Tokyo Revengers z prosince 2022 se již tak moc časem necestuje a hodně se řeší problémy slovy nebo pěstmi. Tak nějak jako již ve výše zmíněných Crows. BOHUŽEL je „trojka“ víc než utrpením pro zastánce českého pravopisu. Textu není nikdy v komiksech zrovna velké množství, ale překladatel Vít Ulman a ani korektorka Tereza Micková podle mne neznají základní pravidla. Ve třetím svazku se gang Tokyo Manžikai pustí do křížku s gangem jménem Mebius. Toto slovo ale není (pokud není v 1. pádu) ani jednou vyskloňováno správně a to ani na přebalu knížky. T.M. prostě nebojují s „Moebiusem“, ale „Moebiem“. A tento zločin proti češtině mne skoro přinutil začíst kupovat mangu v angličtině.

Nakonec jsem to nevydržel a stejně si před Vánocemi 2022 čtvrtý svazek pořídil. Obrnil jsem se, potlačil v sobě svého „grammar naziho“ a udělal dobře. Ken Wakui totiž umí využít situace a ukázal, jak lze v jednom svazku vyřešit novou příběhovou zápletku a rovnou ji posunout ještě o stupeň výše. Univerzum Tokyo Revengers si vymýšlel sám, takže to nebylo zase tak těžké, ale vzhledem k tomu, že je celá manga postavena na cestování v čase, projeví se veškeré změny postupně.

K „pětce“ jsem dostal až v červenci 2032 a po předchozích veletočích je jasně vidět, že nic nevychází podle plánu. Žádná cesta do minulosti současnou situaci nezmění a mrtví zůstávají dále mrtví. Tento detail, podstatný pro příběh, se mi neskutečně líbí. Jde totiž o jeden z mála scénářů, kde si tvůrce dává pozor na onen časový paradox.

Takemiči se tedy naposledy vydává do minulosti a chce provést zcela zoufalý poslední nelogický nápad a Hinatu zachránit. Jenže ono se to zvrtne hned od začátku a aby toho nebylo málo dovídá se, kdo skutečně stojí za vznikem Tokio Mandžikai.

Crows na obzoru

Přišlo září 2023 a s ním i pátý svazek. Příběh se na mne zamotává trochu víc, než bych si přál, ale začíná v něm být jasno o co jde jednotlivým aktérům. A přes prvotní pocit překombinovanosti, to má svou bezprecendentní logiku. Na můj vkus se ale v Tokyo Revengers (podobně jako Tokijském Ghúlovi :re) vyskytuje opravdu hodně postav, a s přihlédnutím na dvě časové roviny příběhu a jejich různý vzhled v mládí a v dospělosti, v tom mám trochu chaos. Začal jsem uvažovat o kreslení časové posloupnosti.

Zároveň si ale „šestka“ odnesla cenu mangy s výrazně nejhorším překladem do češtiny. Chvíli jsem uvažoval, že je to záměr v podobě stylizace mluvy mladých, ale prohřešky vůči češtině jsou v knize jiného rázu. Pan překladatel podle mne používá Google a neumí skloňovat. Jinak si to neumím vysvětlit.

Tokyo Revengers 7, svazek z prosince 2023, musí udělat radost všem fanouškům mangy, anime i hrané verze Crows. Jde totiž o jednu jedinou šílenou bitku mezi T.M. a Valhallou, která se vůbec nevyvíjí podle očekávání a ani podle předem plánovaného scénáře Mikyho, vůdce T.M. A náš hrdina se snaží překazit úplně všechno co se v bitce semele a mohlo by negativně ovlivnit budoucnost. A taky za to dostává jednu ránu za druhou. Doslova.

Aktuálně máme venku „osmičku“. Závěr bitvy mezi T.M. a Valhallou neproběhne dobře a ztráty budou mít vliv na budoucnost. Všichni šéfové si ale všímají zapálení Takemičiho v boji a jeho snahy všechny zachránit a náležitě jej za to odmění. Skutečně teď má moc něco změnit, ale po návratu do přítomnosti jej čeká obrovské překvapení.

Vývoj scénáře Tokyo Revengers je nepředvídatelný a za mne velmi dobře promyšlený, takže vám sérii ještě jednou doporučuji. A co mne potěšilo asi nejvíc, czerština už není v posledních dílech tak strašná.

• Hodnocení: 9 ran pěstí z 10
• Název: Tokyo Revengers (org. 東京卍リベンジャーズ)
• Autor: Ken Wakui
• Vydavatel: Crew
• Vydáno: originál 2017 – 2022, česky od 2022
• Vazba: brožovaná
• Počet stran: 196 – 212

#TokyoRevengers #KenWakui #Crew