Kristýna Sněgoňová: Krev pro divoženku

Ivan JeziorekZář 17, 2025

Za sedmero kopci, devatero řekami a pěti roky, se nám do rukou dostává další pohádková bytost. Po rusalce, o které snad nikdo neuvažoval jinak než jako o jedináčkovi, se objevuje její sestřička divoženka. A stejně jako její starší sestřička, nejde o pohádkovou postavičku z nejhodnějších. Tak pojďme prolít nějakou tu Krev pro divoženku.

Pohádka pro dospělé a není to porno

Příběh je zasazen do jiného prostředí než první díl. Pro někoho to bude chyba, pro mne určitě ne, protože je mi bližší nejen lokačně, ale i srdečně. Takže hned v úvodu má divoženka velké plus.

Změnu hlavního hrdiny (-nky) také kvituji s povděkem. Ačkoli podle reakcí většině čtenářů k srdci většiny nepřirostl, mi osobně se naopak líbí. Stejně jako prostředí je i nová vyšetřovatelka moc fajn příjemný krok.

Navíc je Eliška, ona hlavní hrdinka a zároveň vyšetřovatelka speciální jednotky ze služebny v Těrlicku, tak trochu zvláštní. Kolegové ji jako ženskou moc nemusí a ona sama, a ještě k tomu sama, dokáže při sledování divoženky sejmout magickou bytost. Což je jemně řečeno podivné.

Take ku*va fajne

Příběh samotný není úplně přímý, ale nějak komplikované zápletky nečekejte. Nechci, aby to vyznělo špatně, tady je to naopak VELKÉ plus. Totiž těch bezmála 500 stran zhltnete za pár chvil. Prostě je Krev pro divoženku fakt dobře napsaná kniha.

Co mi ale trochu vadí, je mluva některých postav. “Padej vocaď.” by prostě vyšetřovatel z Karviné v 80.letech neřekl. Ale to jsou drobné pily na kráse drsného kriminálního příběhu s ryze středoevropskými fantastickými prvky.

Hodnocení: 9 havířovských putyk z 10
Název: Krev pro divoženku
Autor: Kristýna Sněgoňová
Vydavatel: Epocha
Vydáno: 2023
Vazba: brožovaná
Počet stran: 496