Polské noční můry (sestavil Honza Vojtíšek)

Ivan JeziorekKvě 12, 2024

Znám lidi, pro které je polskou noční můrou správné vyslovení mého příjmení. A když se jej už naučí přečíst, nedokáží ho pak z hlavy správně napsat. Jediní, kdo s ním nemají problém jsou obyvatelé Třince a okolí a pak samotní Poláci. Já osobně proto dávám přednost přezdívce (ostatně jako většina mých mužských příbuzných), takže po tomto sžitém úvodu asi nemusím vysvětlovat důvod, proč jsem bez uvažování zainvestoval do povídkové sbírky Polské noční můry.

Czytaj bez strachu

Všeobecný problém povídkových sbírek jsou u mne paradoxně samotné povídky. Druhým problémem se mohou jevit rozdílnost samotných autorů příběhů. Pokud si do ruky vezmete třeba Miévillovy Tři okamžiky exploze, dostanete celkem koherentní zážitek. Na druhé straně pak stojí sbírky, do kterých přispěli autoři různí. Logicky vám pak ne každý musí sednout svým stylem.

Antologie Polské noční můry slibuje různé druhy zážitků typu „sedím zády k otevřené lednici“ (čti „běhá mi mráz po zádech“). Narazíte na klasické horory inspirované velkými příběhy, ale také silně gore anebo bizarní kousky. Setkáte se ale také s pořádnou duchařinou i se starodávnými božstvy nebo odkazy na Lovecrafta.

Ani za mało, ani za dużo

Sbírka Polské noční můry obsahuje celkem sedmnáct povídek od autorů současného polského hororu. Namátkou je zde zastoupena Agnieszka Biskup, nastavující hned v úvodu laťku ideálně vysoko, Karolina Kaczkowska, se svým odkazem na Lesního ducha, Robert Ziębiński se svou podivnou Karolínou nebo šílená Bestie os Carly Mori, od které se zhnuseně nedokážete neodtrhnout, i když vám vnitřnosti dávají jasně najevo, že už dál číst nechcete.

Povídky jsou od první až po poslední velmi dobře napsány. Zní to divně, ale skutečně úplně všechny. Jen se mi bohužel ani u jedné nedostavil onen pocit napětí a hrůzy. Občas zhnusení à la Hellraiser, ale že bych se vyloženě bál, to snad ani jednou. Přitom nápady to nejsou ani v jednom případě špatné, spíš si dovolím tvrdit, že je tomu právě naopak.

Sestavení antologie Polské noční můry nemohlo být jednoduché. Autorů je v sousední zemi velké množství, takže si ani neumím představit tu hromadu prací, ze kterých se vybíralo. Proto velmi oceňuji kdo se do sbírky ve finále dostal, protože jde o velmi vyváženou krmi, kdy jsou všechny ingredience cítit na jazyku stejnou silou. Za mne je to jednoznačně paráda!

A když už nic, jde o ideální průřez polskou hororovou literární tvorbou, proto tuhle sbírku rozhodně doporučuji!