Roman Bureš: Vítejte v Pekle

Ivan JeziorekKvě 20, 2024

Dílo pana Bureše jsem do roku 2022 znal pouze z několika povídkových sbírek nakladatelství Epocha, ze kterými stojí převážně Leoš Kyša plus jeden. Antologií Vítejte v Pekle jsem toto své nepsané pravidlo nijak neporušil.

Někdy stačí málo

Průřez povídkovou tvorbou Romana Bureše je vždy v úvodu každého příběhu doplněn o krátké autorovo vysvětlení, díky kterému občas zjistíte, co jej vedlo k sepsání, případně také zjistíte, co u něj odstartovalo tvorbu románovou nebo že je tato jednoaktovka odbočkou již existující knihy.

V případě povídek jde ale vždy o jistou odbočku hlavního příběhu nebo naopak onou myšlenkou, která dala vzniknout celé sérii knih.

Při pohledu na obal souboru povídek by se mohlo zdát, že je Peklo v podání pana Bureše to klasické, to biblické. Naštěstí tomu tak není a při bližším pohledu vás napadne inspirace herní sérií Doom. Ale naštěstí, a častokrát, v knize narazíte na tu ještě horší verzi Inferna, kterým je ono pověstné mentální peklíčko. Toho, které si dokážeme vytvořit jen my sami.

Nabídka vpravdě široká!

Takže, i když v antologii narazíte na klasické ďábly, na samotného vládce pekla, na mentální zrůdy, přesto se těšte na opravdu různorodé reálie. Vítejte v Pekle nabízí postapo světy, Římany podmaňující si Evropu nebo na úplně šílenou budoucnost. Hned v úvodu třeba narazíte na vyprávění O lidském dobytku, která je ve své podstatě spíše humorným (dá-li se to tak vůbec říci) pojetím holokaustu, nesoucí paradoxně velmi silný odkaz.

Můžete si nechat vytetovat Pěknou kérku v Bank Phra nebo s římskými legionáři navštívit starou dobrou Anglii v povídce Třetí den. V Obrově přání se schovává nefalšovaná pohádka (s čertem) a Panenka zase může někoho odradit od pokroku v robotice. Nebudu se tady rozepisovat o každém příběhu, jen musím vzpomenout, že pokud jsme začínali antologii návštěvou klasického Pekla, tak na konci najdete další spodobnění toho křesťanského v podobě povídky, jak jinak, Vítejte v Pekle.

Takřka všechny příběhy mají příjemný spád, zajímavý nápad a logický směr. Pokud to tak lze vůbec v souvislosti s peklem říci. Škoda jen, že na určitou část povídek jsem narazil v jiných sbírkách, třeba v Zákonu genu nebo Ve stínu říše.