Šigeru Mizuki: Kitaró

Ivan JeziorekZář 30, 2024

Máte rádi japonskou mangu? A znáte Kitaróa? Pokud ne, tak to musíte okamžitě napravit! Máte k tomu totiž jedinečnou příležitost, protože nakladatelství Argo vydalo krásnou ucelenou obří publikaci s jeho sebranými příběhy.

Chlapec ze hřbitova

Kitaró, po kterém je sbírka pojmenovaná, není úplně obyčejný chlapec. Narodil se na hřbitově a se svým otcem Bulvou, sídlícím v jednom z jeho očních důlků, prochází Japonskem a pomáhá všude tam, kde působí jokaiové (tedy tradiční japonská strašidla a duchové) nějakou neplechu.

České vydání přináší třináct příběhů, ve který Kitaró postupně brání vesničany proti klasickým (i nezvyklým) japonským jokaiům, ale dostane se i na typická evropská strašidla, na hledání nesmrtelné obří příšery nebo na jeden z prvních soubojů obří nestvůry proti gigantickému robotu. Tedy dřív než se s roboty porvala naše milovaná ゴジラ.

Chlapec starý jako svět

Na manze Kitaró je znát její stáří. Paradoxně ji to vůbec neubírá na aktuálnosti nebo celkové přitažlivosti. Podobně jako když vyšly sebrané komiksy vycházející v 70. až 80. letech v časopise ABC. Ale na rozdíl od Kruanovy cesty, Vzpoury mozků nebo Malého boha, uměli japonští mangakové pracovat s jednotlivými okny o pár desetiletí dříve a umně tak dokázali budovat napětí a akci.

Zároveň můžete Kitaróa brát jako příjemný výlet na japonský venkov poloviny 20. století a studovat tak tehdejší povolání nebo vztahy mezi lidmi. Těm všem Kitaró pomáhá rád, přitom patří spíše na opačnou stranu. Tedy ne mezi živé, ale mezi jókaie a boří mýtus o zlých, zákeřných nebo škodolibých strašidlech. Na duhou stranu mezi nimi má pár velmi silných kamarádů, bez kterých by někdy nedokázal problémy vyřešit. Nebo třeba napravit zlé lidi.

„Bu, bu, bu, bu“

Kitaró neměl cestu k ucelenému vydávání lehkou. Původně se s ním zájemci mohli setkat v papírovém divadla kamišibai, ale bohužel přišly první čtyři příhody v 50. letech v době, kdy toto divadlo ztrácelo na popularitě. Ujal se až jako GeGeGe no Kitarō (ゲゲゲの鬼太郎), původně nazvaný jako Hakaba Kitarō (墓場鬼太郎 nebo-li Kitarō ze hřbitova) v roce 1960, kdy jej Šigeru Mizuki přepracoval do podoby ucelené mangy.

Příběh měl popularizovat folklórní tvory známé jako jokaie a po úspěchu mangy byl několikrát zpracován do podoby anime pro televizní vysílání, hraného filmu a také třeba videohry.

Velmi často používané slovo GeGeGe (ゲゲゲ) v názvu mangu je podobné japonskému přepisu citoslovce pro chichotání, ale zároveň jde o Mizukiho přezdívku z dětství, kterou byla zkomolená výslovnost jeho křestního jména. Jde o krásné spojení tradičních postav a osobní invence autora.

Za sebe musím mangu doporučit. Výběr příhod v podobě velkoformátové vázané knihy, nazvané jednoduše Kitaró, u nás vyšel ve dvou vymazlených verzích, standardní a limitované.

Hodnocení: 9 hřbitovů z 10
Název: Kitaró (orig. ゲゲゲの鬼太郎)
Autor: Šigeru Mizuki
Vydavatel: Argo
Vydáno: originál 1960 – 1969, česky 2024
Vazba: vázaná
Počet stran: 400