Dovolím si tvrdit, že Japonské haiku zná prakticky každý Čech. Za jeho propagaci nenásilnou formou může Miloň Čepelka pronesením již zlidovělého „Kolik třešní, tolik višní.“ ve filmu Jáchyme hoď ho do stroje! Pan Čepelka navíc kolem sebe dodnes dokáže nové verše haiku rozhazovat prakticky na počkání.

Díky jeho „osvětě“ tak všichni víme že haiku existuje, ale o jaký jde styl umělecké formy, nemá moc lidí ponětí. Dle mého. Bohužel musím přiznat, že ač milovník japonské kultury, účelově jsem ještě žádnou sbírku haiku nečetl. Princip „góšičigó“ mi sice není neznámý a občas jsem narazil na jednu nebo dvě básně, ale uceleně jsem se do nich nikdy neponořil.

Nuže nastal příhodný čas a já se teď proklínám, proč jsem se čtením haiku nezačal dříve.

Pár much a já

Výběr z japonských haiku jsem si pořídil čerstvě na stánku Česko-japonské společnosti na Japonském dni v Průhonické botanické zahradě. Víceméně ze zvědavosti. Jedná se o výběr z díla čtyř tradičních autorů: Bašóa, Issa, Busona a Santókua v překladu Antonína Límana.

O hloubce veršů haiku jsem měl utkvělou představu. Musí se jednat o zachycení jedinečnosti okamžiku hlubokou myšlenkou. A ve své podstatě jsem se ani nemýlil, ale její provedení nemusí být vždy přehnaně dramatické.

Ve své podstatě jsem byl velmi překvapený, jak lehké a vtipné mohou být jednotlivé myšlenky, přitom si zachovávají význam a dokáží v krátkosti definovat nejen okamžik, ale někdy celý lidský život. Přiznám se, že u některých děl Issa a Santókua jsem se nenuceně rozesmál, ale při druhém přečtení na mne jakoby vykoukl skrytý význam. A i ten nemusí být nutně jiný.

  • Hodnocení: 9 much z 10
  • Název: Pár much a já
  • Překlad: Antonín Líman
  • Vydavatel: DharmaGaia
  • Vydáno: česky 2022
  • Vazba: brožovaná
  • Počet stran: 120

Haiku je bezesporu největší japonský dar světové literatuře.

Ibuse Masudži

Svoboda pomíjivosti

Na básnickou prvotinu Svoboda pomíjivosti od Daniela Kopejsky jsem narazil úplně náhodou při kampani na stránce pointa.cz, pomáhající autorům se zafinancováním vydání knih. Upřímně mne upoutala krásná jednoduchost grafického zpracování a nadšení autora z možnosti vydat svou vlastní knihu.

Ke své ostudě jsem na Svobodu pomíjivosti zapomněl hned dvakrát. Napoprvé mi vypadlo z hlavy, že jsem knihu podpořil, podruhé pak že ji mám doma. Dostal jsem se k ní až v návaznosti na předchozí titul s tím, že „doma mám přeci ještě jednu knihu haiku českého autora“.

Haiku Daniela Kopejsky ve vás vzbuzují trochu jiný dojem než starší tradiční díla. Což není špatně, ale chvíli mi trvalo, než jsem se vnitřně přeorientoval. Svoboda pomíjivosti se spíš než na jedinečnost krátkého okamžiku, zaměřuje často na dlouhodobější myšlenky nebo na celoživotní směřování člověka.

Nicméně doslova miluji to zachovávání konceptu góšičigó, které v kombinaci se znaky, vystihující prakticky jednoslovně téma básně, nabízí jedinečně precizní zážitek.

  • Hodnocení: 8 prvotin z 10
  • Název: Svoboda pomíjivosti
  • Autor: Daniel Kopejska
  • Vydavatel: pointa
  • Vydáno: 2023
  • Vazba: brožovaná
  • Počet stran: 128

Poznámka: Citát Ibuse Masudžiho jsem si dovolil vypůjčit z knihy Svoboda pomíjivosti od Daniela Kopejsky.

#Bašó #Isso #Buson #Santóku #SvobodaPomíjivosti #DanielKopejska #AntonínLíman #DharmaGaia #haiku

Hi, I’m Ivan Jeziorek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *