Haruki Murakami: O čom hovorím, keď hovorím o behaní

Nemám rád běhání. Všichni kdo mne aspoň trochu znají ví, že nejsem ani trošku nadšený sportovec. Ale rád jezdím na kole, koloběžku doslova miluji, rád plavu (ne v bazénech), rád chodím po horách, ale opravdu velice nerad běhám. A to tak extrémně, že si raději nechám ujet autobus, než bych se měl na chvíli rozběhnout. Přesto je Murakamiho kniha O čom hovorím, keď hovorím o behaní (česky O čem mluvím, když mluvím o běhání) doslova skvělá.

25 let

Haruki Murakami již běhal v době vydání knihy O čom hovorím, keď hovorím o behaní v roce 2007 dlouhých 25 let. Každý den si dal svých deset kilometrů a každý rok zvládl jeden maraton. Jak v závěru vysvětluje, titul knihy si vypůjčil z povídkové sbírky O čem mluvím, když mluvím o lásce Raymonda Carvera a její napsání mu zabralo několik let, myslím že neuvěřitelných deset, přitom má pouhých 176 stran. Důležitý je ale její obsah a o čem kniha vlastně podává svědectví.

Z dílny autora jsme zvyklí na ledasco. Na fikce, na bizarní příběhy, na vzpomínky, které nejsou úplně skutečné, ale i na těžké sociální problémy. Nikdy se ale Haruki Murakami nesvlékl z kůže. Až v knize O čom hovorím, keď hovorím o behaní mluví otevřeně o svých důvodech pro zálibu v běhu, o životě před běháním (a před psaním knih) a také proč kdekoli a kdykoli pokračuje v běhání. A také v psaní knih.

Ty důvody jsou různé, ale poprvé mne bavilo vyposlechnout si zaujetí člověka proč se dobrovolně nutí do každodennímu běhu a vnímat jeho nadšené komentáře, třeba na nový typ běžecké obuvi.

Důvod proč mne baví číst o sportu který nenávidím, je velmi jednoduchý. Murakami vás totiž nepřesvědčuje, že je běh lék na všechno, takže pokud vás tato činnost nebaví, je zkrátka lepší najít si aktivitu jinou. Stejně tak podotýká, že ne každý se rodí se spisovatelským talentem a je jen na nás, jestli si dokážeme najít tu správnou cestu.

Ľubozvučná slovenčina

Napsat knihu o svém koníčku, který se postupně stal vášní na celý život, formou nezaujaté úvahy, chce odvahu. Nebo spíš možná ne odvahu, ale talent. Ze své zkušenosti vím, že úvaha je jako literární žánr velmi těžká a vytvořit text o 6 000 znacích není vyloženě nejjednodušší. Natož knihu u několika kapitolách.

Haruki Murakami o své knize O čom hovorím, keď hovorím o behaní nemluví jako o úvaze, ale o sbírce esejí. Nicméně tady si s ním dovolím nesouhlasit. Připodobnění způsobu běhu a uvažování nad pravidelnými treningy sám prokládá zamyšlením nad svým způsobem psaní a text vás tak neustále nutí přemýšlet, zda by nebylo správné změnit i svůj vlastní denní režim.

Na závěr jen krátce. O čom hovorím, keď hovorím o behaní je první Murakami knihou, kterou vlastním pouze v audioverzi (zatím), nicméně lze u nás zakoupit jen slovenský překlad, načtený hercem a moderátorem Máriem Zeumerem. V jeho podání je „slovenský“ Murakami nádherný, jen jsem měl pocit, že od osmé kapitoly ztratil pro přednes zápal.

• Hodnocení: 9 párů treter z 10
• Název: O čom hovorím, keď hovorím o behaní (orig. 走ることについて語るときに僕の語ること)
• Autor: Haruki Murakami
• Vydavatel: Publixing
• Vydáno: originál 2007, slovensky 2021
• Formát: MP3
• Délka: 4:32
• Čte: Mário Zeumer

#OČomHovorímKeďHovorímOBehaní #OČemMluvímKdyžMluvímOBěhání #HarukiMurakami #Publixing