Martin Štefko: Mrtví kráčí po zemi

Země není to co bývala. Prostě se změnila a jak se můžeme dočíst všude na sociálních sítích, máme se hůř než za krále Klacka. Ať už si myslíte cokoli, oproti tomu čím si prochází hlavní hrdina knihy Mrtví kráčí po zemi máme stále takřka dokonalý ráj. Zase na druhou stranu, třeba potravinová krize je v příběhu knihy vyřešena takřka dokonale. Jídlo je pro většinu populace dostupné doslova zadarmo.

Každý kluk chtěl být kovbojem

Jen bohužel ne každému z nás se přání z názvu kapitoly splní. Hrdina knihy Mrtví kráčí po zemi má to štěstí, že se z obyčejného úředníčka stane nefalšovaným kovbojem, jako vystřiženým ze starých Rodokapsů (kdo nezná, upalujte doplnit vzdělání).

Dokonce zahodí své skutečné jméno a stane se Kovbojem. Jen místo zářezů na pažbě za skolené desperáty, si dělá do notýsku čárky za dokonale umrtvené nemrtvé. A že jich je opravdu hodně. Asi tolik jako je v sobotu ráno čárek na lístku za zelenou a tuzemák ve studentské hospodě na vysokoškolských kolejích.

Ale zpět ke knize Mrtví kráčí po zemi, Kovboj je rád sám. Tedy je rád sám se svým věrným ořem. Ale protože zvířata mají svou hlavu, a občas o ni taky přijdou, nechce se na nikoho vázat. Putuje dál pustinou z Kalifornie s jediným cílem. Navštívit ve městě Maine spisovatele Stephena Kinga.

Bohužel mu vše nevyjde podle plánu a nedobrovolně časem získá společnici. A začne se vázat.

Jmenuji se King

Na rovinu, já jsem nikdy neměl Kinga zrovna rád. Jeho knihy a styl mi nikdy nepřirostly k srdci a do konce mám dočtenou jen jednu jedinou jeho knihu a to zrovna Temnou věž: Pistolníka. Příběh fajn, ale neoslovilo mne to natolik, abych pokračoval dalším dílem. Paradoxně mi to pro knížku Mrtví kráčí po zemi stačí.

Díky tomu vím proč si hrdina říká Kovboj a proč jde za Kingem. Stephanem Kingem. V knize je cítit inspirace Temnou věží, což je na jednu stranu děsně fajn. Ale zároveň víte, že čtete trochu něco jiného. Vlastně jde o takový myšlenkový pochod samotáře, který chce být za každou cenu normální, přitom za normálnost považuje i zabíjení pro zlepšení nálady. Takový krvavá zběsilá jízda napříč Spojenými státy, které již dávno nejsou oázou demokracie.

Kovboj je jednoduchý a pečlivý. Svou strohostí doslova zadupává do země celou Shopenhauerovu Eristickou dialektiku a jednoduše ukazuje, že jeho názor je ten pravý. Aspoň do té doby, než je konfrontován sám se sebou. Proti vlastním myšlenkám totiž nedokáže vyhrát ani Nietzsche. Byť nejsilnějším argumentem stále zůstává velikost ráže a průraznost nábojů.

Skvělá prvotina?

Mrtví kráčí po zemi jsou prostě skvělí. Nečekejte Jiráska ale odpočinek říznutý tekoucími mozky, obtočený střevy a umlácený vlastní stehenní kostí. Takže nic pro citlivky. Ale zároveň na konci najdete to pomyslné ponaučení, že když se celý svět po*ere, stojí vlastně všechno za ho*no. Jen neztrácet optimizmus a mít nějaký ten cíl!

• Hodnocení: 8 mozzzků z 10
• Název: Mrtví kráčí po zemi
• Autor: Martin Štefko
• Vydavatel: Golden Dog
• Vydáno: 2014 (reedice 2024)
• Vazba: brožovaná
• Počet stran: 166

#MrtvíKráčíPoZemi #MartinŠtefko #GoldenDog #NovaForma #survival #horor