Naoši Arakawa: Tvá dubnová lež, svazek 1 – 5

Ivan JeziorekDub 4, 2024

A pak že se dá hudba jen poslouchat!

Manga Tvá dubnová lež dokazuje, že lze hudbu nejen poslouchat nebo ji číst (noty), ale také ji úchvatně a procítěně nakreslit. Přenést na čtenáře mangy zážitek z poslechu tak, jako byste skutečně byli v koncertním sále a poslouchali. Zní to neuvěřitelně podivně, ale scény z hudebních soutěží dokážou celkově pohltit a vy máte šílenou chuť si skladbu poslechnout. Což dokonce přes přidané QR kódy v manze můžete.

Osamělý hrdina…

A o čem že Tvá dubnová lež je? Přeci celou dobu nebudete číst hudbu, to by bylo samo o sobě velmi málo. Hlavním hrdinou je Kósei Arima, nadějný klavírní virtuos, který má doslova našlápnuto ke kariéře, při které bude vyprodávat koncertní sály i v zahraničí. Za to vděčí své nemocné matce, která jej dennodenně nutí hrát na klavír. A Kósei je hodný kluk a snaží se matce udělat radost. Hraje dokonale, přesně, strojově, ale pro ni to není nikdy dost.

Těsně přes její smrtí se pohádají a Kósei přestane slyšet hudbu jím hranou. Přichází konec slibné kariéry a dva roky jej nad vodou drží pouze kamarádka Cubaki Sawabe a sportem žijící Watari Rjóta. Pak ale Kósei potká divnou holku houslistku Kaori Mijazono a ta jej doslova přinutí, zase mít zájem o hudbu a také o svůj život.

Druhý svazek pokračuje houslovým recitálem za doprovodu klavíru. Kaori totiž Kóseie požádá, aby se vrátil na pódium a dělal ji doprovod při soutěží. Ale jeho trauma ze smrti matky se projeví v plné podobě, což skoro vede k diskvalifikace. Jenže Kaori hraje jiným způsobem, nezapadá do škatulek a přidává do projevu sama sebe. Publikum je nakonec nadšeno a čtenář také, protože hudba je opět nakreslena strhujícím způsobem.

Nicméně se v druhé půlce svazku dovídáme něco víc o osobním životě ostatních aktérů a velice toto velice příjemné pokračování doplňuje QR kód s odkazem na skladbu, která v manze „zazní“.

…v doprovodu…

Tvá dubnová lež se dokáže vyhnout střídavé kvalitě kapitol a tak mé příjemné překvapení pokračovalo i s třetím svazkem z října 2023. V té době jsme měli sraz z gymplu (nebudu raději ani říkat po kolika letech) a vzpomínali na staré časy. Já si díky tomu uvědomil, že tak složité jsme to, jako hrdinové mangy, nikdy neměli. Ale podobnost se samozřejmě najde. Kromě podobného věku, je Tvá dubnová lež je o vnitřních problémech dospívajících. Kósei má 16 let a pokud v tomto věku necháte být/vyhnít své problémy, časem vás to semele. Na druhou stranu se v tomto věku vždycky najde někdo, kdo to nenechá být a pomůže vám. Manga tak dává naději, ale zároveň si musíte uvědomit, že nic není zadarmo.

Krásný příběh o hudbě a kamarádech pokračuje trochu méně melodicky, ale to neznamená, že se i ve „trojce“ dočkáme krásné prezentace hrajících rukou. A zase máte pocit, že tu hudbu doslova doslova (ne, to není překlep) úplně slyšíte.

Koncem loňského roku jsme do rukou dostali i čtvrtý svazek mangy Tvá dubnová lež. Kósei se setkává s hudebními rivaly, kteří o měn 2 roky nic nevěděli. První půlka knihy je proto zaměřena na někoho jiného, ale je skvělá, protože prakticky celou dobu sledujeme koncert Igawy, která se celý život snaží Arimovi vyrovnat.

Na sto stránkách jsou zachyceny dvě skladby, část Bachova Dobře temperovaného klavíru a část Chopinovy Etudy a moll a vy doslova celou dobu nedýcháte. Koncert čtete ne jedním dechem, ale bez dechu. Přímo hudbu cítíte a já si dovolím tvrdit, že žádná akční scéna z jakékoli mangy, není tak vypjatá jako zahrání těchto dvou skladeb!

Zbytek se pak zaměřuje zase na Arimu a jeho problémy s s dokonalým hraním. Spíš než o hudbě, je to o jeho dětství, o bezbřehé lásce jeho umírající matky k hudbě a přenesení vlastních ambicí do svého syna. Nikdo z okolí tuto šikanu nevidí a Arimu se tak pro všechny stává robotem a mamánkem. Což je neskutečně daleko pravdě.

…dokáže zázraky.

A máme tady pátý svazek, u kterého při čtení skoro přestanete dýchat a zastaví se vám srdce. Nebo možná vám jen vyskočí z krku. Ve více než půlce knihy pozorujete Arimovu neschopnost zahrát Chopinovu “Etudu” Opus 25 č. 5 přesně podle naučených not a následně jeho přerod v hudebního rebela. Po přerušení skladby začne Arima hrát znovu od začátku, čímž si zajistí diskvalifikaci. Ale ztvárnění jeho hry dokonalé. Ve skutečnosti Arima “pouze mlátí do kláves”, ale manga tuto jeho zachycuje opět tak, jako byste v koncertní hale.

Již několikrát jsem v komiksech upozorňoval na umění rozmístění panelů. Tvá dubnová lež je skvělým příkladem, jak tento detail dotáhnout k dokonalosti. Ze začátku si toho možná ani nevšimnete, ale Arakawa stupňuje napětí i tímto způsobem. Nejen že používá naprosto nestandardní rozmístění pomocí kombinace úzkých oken přesahující jednu stránku, zobrazení jen některých detailů, záběry na publikum, spoustu jemných drobností jen proto, aby přes další dvoustranu rozlila komplexní scénu. Ale hlavně si všimněte rámečků oken. Čím emotivnější a vypjatější je scéna, tím jsou rámečky oken temnější a tenčí. Když si to uvědomíte, dojde vám, proč nedýcháte.

Zápletka je mangy je sice klišoidní až hrůza, postavy doslova jako vystřižené z RPG Makeru, ale manga nabízí víc. Slovy nejde popsat zážitek, který ze čtení máte. To prostě musíte vidět, prožít si to na vlastní kůži. Navíc máte v rukou příběh s příjemným českým překladem, protože již dlouho jsem neviděl skloňování přivlastňovacího zájmena “tvůj” správně.

Hudební videa jsem si s dovolením vypůjčil z YouTube kanálu nakladatelství Crew.