Tereza Kadečková: Chapadla Černé hvězdy

Ivan JeziorekÚno 11, 2024

Jsou knihy, které si nesmím kupovat podle recenzí. Respektive u mne v posledních letech platí jedno nepsané pravidlo, které říká, že pokud mne nadchne cizí recenze, jsem v naprosté většině případů zklamán. Takže abych nepodléhal cizímu PR, upnul jsem se na několik autorů. Nebo se nechávám sprostě vést intuicí.

Vzhůru pod hladinu

Přesně takto jsem se před časem dostal ke jménu Tereza Kadečková. Tedy když jsem uviděl na stánku nakladatelství Golden Dog knihu s charakteristickým jménem ikonického stromu (ano, je to Yggdrasil) a já se do ní doslova zamiloval (do té knihy, ne do autorky). O Chapadlech Černé hvězdy jsem proto vůbec neuvažoval a prostě si ji předobjednal. A až pak jsem si doma přečetl, o čem má kniha vlastně být.

Svět Černé hvězdy je čisté postapo, ale nepředstavujte si Fallout, ale spíše zavzpomínejte na Costnera ve Vodním světě (film z roku 1995). Zemi postihla potopa a většina pevné země zmizelo pod hladinou oceánu. Zapomeňme ale v tuto chvíli na nejhorší scénář ohledně globálního oteplování. Může za to prostě Černá hvězda, která přišla s vesmíru. Spolu s ní se na zemi dostali symbionti, schopní změnit lidi v bytosti schopné žít pod vodou. Toho využívá nový kult, jehož stoupenci si dobrovolně nechají umístit do těla symbionta, měnícího lidi na vodní tvory, lidmi nazývanými ryby.

Proti nim stojí společnost Nekonečno. Ta vytváří pomocí upravených symbiontů hybridy mezi lidmi a rybami a vedlejším produktem tohoto spojení je sice fyzická změna, ale také prodloužení života. Třetím uskupením jsou umělí tvorové robotstvo, kde najdete androgynní kyborgstvo a androidstvo.

Hrdinové stojící proti sobě

Hrdinkami Chapadel Černé perly jsou dvojčata. Jedna s hlavou v oblacích, která chce jen svobodu a neřešit problémy, druhá cílevědomá, toužící stát se uznávanou vědkyní. Bohužel ani jedna nemá úplně štěstí a každý vysněný uskutečněný krok směrem ke svému snu, je tím špatným. Časem tak skončí na různých stranách barikády, jedna v laboratořích Nekonečna, druhá u kultistů. A obě brzy zjistí, že je to špatně. Udělat s tím ale něco chce kuráž a spojence, jenže za nitky (tady spíše za chapadla) tahá možná někdo úplně jiný.

Chapadla Černé hvězdy mají výborně promyšlený svět. Samozřejmě některé drobnosti musíme přehlédnout (nějak si neumím představit, že funguje mobilní komunikační síť), ale to vůbec nevadí. Všechno funguje jak má, ryby si užívají své volnosti spojené s vodním světem, suchozemci si snaží využít hybridy k získávání cenností ze zatopených měst, ale také k nezvyklým sexuálním zkušenostem (lidé prostě vždycky zůstanou lidmi).

První půlku knihy tak zhltnete neskutečně rychle! Pomáhá tomu i příjemné střídání kapitol, vyprávěné vždy z pohledu jedné ze sester. V druhé půlce si pak ani nevšimnete zvolnění tempa díky lehkým retrospektivám, jen abyste se přiblížili ke zběsile vygradovanému finále. A protože nemám rád určitý typ konců, je za mne drsný „happy-end“ parádní.

Takže pokud máte rádi drsnější českou fantastiku, říznutou tou správnou dávkou sci-fi a lehkým hororovým nádechem, nechte se Chapadly Černé hvězdy vtáhnout do děje.

Hodnocení: 9 ryb z 10
Název: Chapadla Černé hvězdy
Autor: Tereza Kadečková
Vydavatel: Golden Dog
Vydáno: únor 2024
Vazba: paperback
Počet stran: 250