Tomasz Czarny a Marcin Piotrowski: Folk

Ivan JeziorekBře 16, 2026

Jste jenom obyčejná fetka, o kterou by si nikdo příčetný neopřel ani kolo. Ale přece jen se najde člověk, kterému na vás záleží a přes vaše protesty se rozhodně vám pomoci. A vy mu nadáváte, prosíte, prodáváte se za sex a on chce jen jedno, zbavit vás závislosti.

Ale Folk není o vystřízlivění.

A není ani o naději na lepší život, protože absťák byl ta lepší a příjemnější část vašeho života.

Odvykačka

Horor Folk jsem si tuším rovnou předobjednal a fakt se na něj těšil. Pak někdy loni dorazil společně s pytlíkem na blití a já podvědomně ztratil chuť se na něj vrhnout. Dostal jsem prostě obyčejný strach, že na něj při čtení vrhnu a pak se v noci ani nevyspím.

Naštěstí čas dozrál a já se kupodivu velmi rychle seznámil se závislou Jowitou a jejím přítelem. On býval taky fetka a proto se ji rozhodl zachránit. Přes její protesty, škemrání a vyhrožování. V takovém případě je nejlepší vyrazit někam, kde se k fetu Jowita nedostane. Někde do hor, pryč od lidí, od civilizace a jejich chemických vymožeností.

Ale kde není civilizace, můžete narazit na něco horšího. Třeba na lidi, kteří už své civilizované lidství dávno ztratili.

Buřtíky v lese

Mám rád hororový žánr. Jakože fakt! Ale mám rád atmosferický horor. Třeba pro film to znamená, že je první Alien skvělý, Aliens jsou už „jen“ parádní akční řezba a Alien3 už není ani jedno. Mám prostě rád horory typu Ďáblův hřbet dua Ivan Kučera a Honza Vojtíšek. A nevadí mi nějaké gore efekty, pokud mají logiku a podporují atmošku.

Folk je bohužel víc filmový Saw než Kingovo To. A pro mne tedy není Folk horor. Množství krve, usekaných končetin a popisovaných zvrhlostí ve mně může vyvolat pocit na zvracení, ale nevyškrábne mi z mozku ani kousek děsu a následných nočních můr.

Příběh knihy Folk má dvě roviny. První třetina knihy, říkejme ji rovina A, je svižná a příjemná a je o naději dostat se ze závislosti. Jenže celou dobu víte, že se něco sakra po*ere. Už jen ta obálka a edice Polska groza hodně napovídají. Takže čtete rychle a pořád čekáte, kdy už to přijde.

Pytlík možná přijde vhod

Druhá a třetí třetina knihy, říkejme ji rovina XXX, je o zhnusení. O ztrátě lidství, o nechutnostech, o schopnosti detailně popsat nepopsatelné. Ale není o strachu. A na rovinu, dost mne to zklamalo.

Protože Folk se čte nádherně. Nevím, jestli za to můžou pánové Czarny a Piotrowsky a jejich schopnost nechta slova plynout jako červánky (pozvracené, znásilněné a osekané) nebo skvělý překlad Honzy Vojtíška, ale knížku jsem před spaním otevřel a pohodově ji rovnou dočetl.

Takže pokud máte rádi Dům tisíce mrtvol, je Folk horor pro vás. Za mne jde o ukázku zvráceností a fantazie autorů nejen ohledně mučení, ale i kulinářství. Nicméně finále, ať už jsem jej očekával jakékoli, bylo silné a překvapivé. Což jsou rozhodně plusové body navíc.

Hodnocení: 7 gulášů z 10
Název: Folk
Autoři: Tomasz Czarny a Marcin Piotrowski
Jste jenom Vydavatel: Golden Dog
Vydáno: orig. 2018, česky 2025
Vazba: brožovaná
Počet stran: 152