Gó Tanabe: V horách šílenství H.P. Lovecrafta

Ivan JeziorekÚno 19, 2024

Na dílo H.P. Lovecrafta se chystám již několik let. Dokonce jej mám v Kindlu nakoupeného někde ve slevě, ale již několikrát jsem měl v nákupním košíku i klasickou papírovou verzi knih. Ještě jsem se k němu ale nedostal, protože se vždy objeví něco zajímavějšího. Jenže pak nakladatelství Crew oznámilo (tuším koncem roku 2022) vydání manga adaptace Lovecraftovy klasiky V horách šílenství od Gó Tanabeho.

Manga nakonec vyšla ve velkém formátu (165 × 235mm) v krásné pevné vazbě a na kvalitním papíru, takže nečekejte žádnou klasickou útlou lehkou knížečku. Což je v tomto případě jen dobře. Gó Tanabe pracuje s detaily a pokud by se vydavatelství rozhodlo vypustit ven menší velikost, dost by utrpěla právě ona pověstná atmosféra příběhu.

Díl první

Přečteno v červenci 2023.

První část manga adaptace Lovecraftovy klasiky v podání Gó Tanabeho přistupuje k přepisu knihy velmi decentně. Někdy dokáže díky úplné absenci textu navodit ten správný pocit, tíživou atmosféru. Jindy se nebojí použít kompletní citaci původního autora a efekt je podobný. V první části sledujeme příjezd polární expedice do Antarktidy a místo zázemí nachází členové týmu jen spoušť.

Tím, že nejde o akční příběh, dlouho čekáte až se „to stane“. Celou dobu nicméně tušíte, že je něco špatně. U jiných hororových komiksů většinou obrázky ukazují zbytečně hodně a většinou prozrazují i to, co vědět a vidět nechcete. Tady ne. Tady jen brnkají na vaše napnuté nervy.

Kresba je navíc neskutečně detailní, precizní, jakoby její autor taky propadl menšímu stihomamu a lehce zešílel. Oceňuji i to, že jde o klasickou mangu a vysvětlím proč. Vždycky jsem měl rád kresbu, která nevyužívá barvy. Možná proto, že jsem nikdy neuměl barvy při kresleni/malování používat. Tady by byly barvy vysloveně na obtíž. Černá a bílá dostatečně vystihuje depresivní prostředí věčně zamrzlých plání.

Díl druhý

Přečteno v listopadu 2023.

Po dočtení druhého svazku mne napadlo pouze jedno slovo a to „zajímavé“. Nebo v tomto případu spíše 面白い. Určitou výhodou, aspoň pro mne, je neznalost původní knihy. Takže musím ještě jednou zdůraznit můj pocit po dočtení: 面白い. A to hlavně co se týče kresby.

Příběh jsem naopak čekal ještě tajemnější a temnější. Více takového toho mysteriózního napětí, spoustu otázek bez odpovědí a pocit něčeho, co mi sedí za zády a našeptává ty správné myšlenky. Naproti tomu je na můj vkus druhá kniha silně akční a podrobná, co se týče vysvětlení co se děje nebo stalo. Přes toto všechno končí příběh lehce otevřeně a u mne tak již opravdu nastal čas, přečíst si kompletní dílo H.P. Lovecrafta.

Asi nemá moc smysl rozepisovat se o příběhu. Většina z vás čtenářů již bude mít původní knihu za sebou, proto pokud máte Lovecraftovo dílo rádi, určitě si mangu přečtěte. To černobílé zpracování neskutečně přidává na určité nervozitě při čtení.

Závěrem

Většinou nemám tyto komiksové adaptace knih rád. Při převodu na obrázkovou formu zobrazení děje trpí líčení a některé věci se musí vypustit. Zároveň je těžké vystihnout pocity postav, jejich vnitřní rozpoložení a myšlenky.

Gó Tanabe si s tímto neduhem umí poradit a pohrát si s kresbou. A také hlavně nikam nespěchá. Dokáže upřednostnit atmosféru před akcí, což je v tomto případu jen dobře.

Pro znalce Lovecraftova díla bude chybět ten pocit překvapení, ale i tak bych jim knihy doporučil.