Carmageddon – nostalgie na n-tou

Tak to konečně začalo! 

Motory burácí, z výfuků se valí hustý kouř, všechny ostré hrany kastlí jsou nabroušené a přídavné čepele ještě víc!

Vanda přidala na kola nové ostny, bratři Grimovi pozapomněli vytáhnout z kufru rakev a mi trochu vadí ten břit vprostřed čelního skla, ale aspoň ta krev necáká přímo do výhledu.

Jenom mě neskutečně se*e, že zase staruju z poslední pozice! Zase!

Stainless Games nám naservírovali novou polívčičku. Silně zahuštěnou lidským kečupem, vyhřezlými mozky, střevy a rozlámanými francouzskými holemi, inspirovanou filmem Death Race 2000 z roku 1975. Tenhle automobilový simulátor ale asi nepřiroste k srdci každému, jenže kdo občas sedne za volant a rozjede se skutečným provozem, mi dá za pravdu, že se občas chodci chovají docela nelogicky. A tady máte možnost jim to vrátit.

Intro je nádherné a krásně navozuje atmosféru. Metalový rif a hromady nabroušených čepelí a bodců dávají jasně najevo, o co tady půjde. Můžete si vybrat ze 3 obtížností, ale doporučuji začít s první, jen pro pochopení principů hry. Na trať sice můžete vyjet jako mužský nebo ženská, což je sice kosmetický prvek, ale poznáte to také na osedlaném autě. O tom ale později. 

Odstartováno! Vytáčím motor na nejvyšší obrátky, Scarlet sejmula startéra a ukradla tak pěkně tučný obnos, no v první zatáčce to přetočila a zůstala na střeše. Odkopl jsem ji z cesty a později ji dorazím. Bodáky od Vandy mi totiž trhají plechy, ale čert je vem. Spíš to otravuje. Takže přibrzdit a narvat to do ní zezadu před mostem a už mizí ve vodní nádrži a výbuch ve zpětném zrcátku mi dává jasně najevo, že s sebou přibrala pár plovoucích min. Dě*ka jedna nacistická!

Rychlost není vše

V šampionátu máte 99 závodů, které nemusíte projet úplně všechny. Záleží na vašem stylu a stylu jízdy. Výhrou se můžete posunout o jeden až o 5 závodů, podle toho, kolik kreditů cestou “vyděláte”, kolik procent závodu odjedete a jak rychle se zbavíte oponentů. Tady totiž nejde o to vyhrát poctivě, tady je povoleno vše. Brát to zkratkou a projíždět pouze checkpointy, cestou srážet chodce, protože čas, který dostanete na startu prostě na výhru nestačí! 

Navíc potřebujete kredity na opravu auta a nákup nových dílů. Silnější pancéřování, silnější motor, silnější útoky. Plus občas se vám rozroste vozový park a pak jdou veškerá vylepšení do háje a začínáte s nevylepšeným vozem.

Mech Maniak je v tom svém prdítku sice rychlej jako sra*ka, ale ho*no vydrží! Šmýklo se mi to na krvi, střevech a mozcích, když jsem ho doháněl a tak jsem rozmačkal o zeď nejen jej, ale i pár důchodců o berlích.

Doufám, že to rozhodčí viděli, za tohle bude minimálně Extra style bonus, když už ne 3x Combo. Vepředu vidím, že na stadioně se hraje fotbal a brána je otevřená. Tak jestli bude v levém zadním rohu opravdu slibovaný bonus, zelený trávník zrudne krví. 

Pohlaví není něžné

Ovšem silnější ještě neznamená lepší. Rychlejší stroj zase může být problém uřídit. A tady se vrátím zpět na začátek recenze, k výběru vašeho alter ega. Majk je fajn a jeho červený Eagle je sice pomalejší, ale sedí na cestě a něco vydrží. Zato žlutý Hawk ženského charakteru (jméno jsem zapomněl, přejmenoval jsem si ji na Sweet a jezdil prakticky vždy s ní) je od začátku žihadlo, co se šíleně přetáčí v jakékoli zatáčce. A není tak obrněné.

Navíc berte v potaz různorodost závodních prostředí a povrchů, na kterých jezdíte. Základní asfalt je fajn, auto drží skoro jako přibité. Navíc můžete vyrovnat případný smyk ladným skluzem o barák, ale co takové zasněžené lyžařské městečko? Nebo pouštní labyrint? Tam to klouže a už dokonce poznáte, jestli máte motor vepředu nebo vzadu. Lahůdkou pak jsou důlní komplexy, kde dělají sporťákům největší problém koleje.

Beru to smykem, na kapotě s rozhodčím a zadkem rozbíjím barel s elektrickými bastard-paprsky. To je teprve masakr. Jednou 5x bonus, podruhé, potřetí a pak už to nepočítám. Obě mužstva i se střídačkama jsou zadupány do trávy a při výjezdu ze stadionu přibírám ještě Grimy. Jejich pohádka skončila jako vždy krvavě a mi naplnila konto kredity, plus ukazatel času je na maximu. Co víc si přát!

Soupeři se časem stávají odolnější a vynalézavější. Snaží se vám často ujíždět a bohužel vždy platí, že jedna silná rána do motoru je lepší než 10 do kapoty. Jenomže ten motor nemusí být vždy tam, kde jej sériovky mají. Navíc se později objeví i policajti a to už je oříšek. Jsou zákeřní a tuzí. Ale jde je sejmout. Těžce ale jde.

Engine použitý na tuhle krvavou řež je obdivuhodný. Plechy se hroutí zcela reálně. Krávy na venkově bučí o sto šest a vy z nich děláte hodně řídký tatarák, za který získáváte vtipné bonusy. Řidiči sami určité situace komentují, někdy se jen zasmějí, jindy dost nadávají. Hlášky byly ale dalším důvodem, proč jsem jezdil se ženskou. Na jekot v 220 km/h, když se řítíte k čelnímu nárazu do obrněného King Merka, je k nezapomenutí. 

Poslední na trati zůstává Ivan. Ivan, co si říká Bastard, sedí v obrněném Bearovi s kosou na předním nárazníku. Proti němu je můj Eagle jenom jaková hračka. Chce to víc fištrónu. beru jeden bonus za druhým, při tom i nějaké kameramany, houf bloncek a pár cajtů, ale autíčko je opraveno a po několika čelních nárazech se i Ivanův Bear válí v louži oleje.

Miluju ranní projížďky v Downtownu! Muhehehe!