Haruki Murakami: Hon na ovci

Zkoušeli jste někdy chytat zvíře které neexistuje? Živočicha schovávající se ve stínech, trpělivého tvora, který má plán jak přežít a také má sílu měnit svět? Hon na ovci vás vtáhne do příběhu, ve kterém se po jednom takovém nevšedním stvoření intenzivně pátrá.

Z bezpečí velkoměsta do hor

Hlavní hrdina Murakamiho knihy Hon na ovci nemá jméno. A vlastně si to dlouho ani neuvědomíte, protože není důvod jej znát. S kamarádem ze studií vlastní tento bezejmenný malou úspěšnou reklamku a život mu tak nějak plyne bez větších problémů.

Jenže nic netrvá věčně a tak po sérii drobných životních změn (rozvod, parťák v problémech atd.) začne uvažovat nad životem. A do toho přichází pobídka od „jisté organizace“, jejíž jméno se nevyslovuje. Ať již jejich nabídku bezejmenný přijme nebo ne, budou mít jeho následující kroky markantní vliv na celý hrdinův následující život.

Nabídka je lákavá a přitom „jen“ stačí najít speciální ovci, která se objevila na jedné z fotografií, otištěných jejich reklamní agenturou na letáčku. Nevinný záběr na krajinu se stádem ovcí na louce někde na Hokkaidu. A na pobídku přítelkyně s nadmíru okouzlujícími ušima rozjede pátrání s nejistým výsledkem.

Výlet za všechny prachy

Hrdina se společně se svou novou přítelkyní pouští do podniku, kterého by se většina z nás zalekla. Jenže díky povaze onoho človíčka, a finanční injekci tajemné organizace, zapadneme hluboko do… Do čeho vlastně? Do příběhu o osidlování nepřístupných míst Hokkaida, do líčení historických milníků Japonska minulého století, do krátkého seznámení se s chovem ovcí v poválečném Japonsku? Ve skutečnosti do tohoto všeho a ještě do daleko většího podniku.

Příběh Murakamiho knihy Hon na ovci se může zdát jako nudné povídání o nudném patronovi. Ale od samého začátku máte pocit, že je něco špatně. Že vám za zády stojí našeptávač, který ovlivňuje váš úsudek. Nebo že ty obyčejné věci mají svou tajemnou stránku.

Takže vám ani nepřijde podivné zjištění, že za moderním politickým a ekonomickým vývojem Japonska stojí jedna speciální trpělivá ovce.

Tupá vs chytrá ovce

Představa ovce, tupého zvířete, bezmyšlenkovitě následující ostatní tvory v okolí, jako hybatele ekonomiky, je zvláštní. Ale proč by ne. Zrovna v dnešní době dokazujeme, jak je těžké odlišit realitu od správně dávkovaného ovlivňování veřejného mínění.

Když si pak představíte v kolika letech napsal Haruki Murakami svůj Hon na ovci, pochopíte proč je v Japonsku tak oblíbený český Franz Kafka (a u Murakamiho obzvlášť, viz jeho 海辺のカフカ/Kafka na pobřeží).

Hon na ovci je skvělou knihou. Nápaditým příběhem, ve kterém se na 20 stránkách nic neděje jen proto, abyste si jejich význam o něco dál plně uvědomili. Podivně působí tajemné věci, ke kterým postavy knihy přistupují naprosto bez překvapení. Což samo o sobě vyvolává další mrazení v zátylku. Mysteriozní nádech prostě umí Murakai dávkovat tak akorát. Až je vám líto, že příběh skončil.

Smutek

A tak mi jednoho večera skončil Hon na ovci a já se musel vydýchat. Ovce mi s posledními stránkami zmizela ze zřetele a hlavní hrdiny knihy opustil nejen mne, ale také Hokkaidó. A mně bylo a je smutno. Stýská se mi po bezejmenném hrdinovi, po uších jeho přítelkyně, po ovci, po Myšákovi i po ovčím mužíkovi. Musím si zase v autě pustit Matouše Rumla a jeho načtení knihy Tancuj, tancuj, tancuj.

Poznámka na konec: Hon na ovci je třetím dílem série Myšák. První dva česky nevyšly a pokračováním je mysteriózně realistická tlustá bichle Tancuj, tancuj, tancuj.

• Hodnocení: 10 plemen z 10
• Název: Hon na ovci (orig. 羊をめぐる冒険)
• Autor: Haruki Murakami
• Vydavatel: Odeon
• Vydáno: originál 1982, česky 2016
• Vazba: pevná, vázaná z přebalem
• Počet stran: 400

#HonNaOvci #HarukiMurakami #Odeon #román #Myšák #magickyrealismus