Mičiko Aojama: Co hledáš, najdeš v knihovně

Někdy stačí velmi málo, aby si člověk uvědomil co je pro něj důležité a podnikl tím směrem rozhodné kroky. Možná také proto pracuje v knihovně paní Sajuri Komači, která vám dokáže doporučit knihu přesně pro vás. I když jste ji původně vůbec nechtěli.

Komunitní ztracenci

Máme tady další knížku o obyčejných lidech a jejich úplně obyčejných životech, o lidech čelící úplně normálním problémům. Jen se prostě dostanou do pozice, kdy jim současný život přestane dávat smysl. Nebo minimálně mají pocit, že se nějak zasekli. Minimálně z jejich pohledu.

Tentokrát všichni aktéři povídek z knihy Co hledáš, najdeš v knihovně skončí v komunitním centru umístěném vedle základní školy. Do centra ale mají přístup jen lidé žijící ve zdejší čtvrti města. Byť mají jejich původní návštěvy centra různý důvod, vždy ve finále navštíví i místní knihovnu.

Nezaměstnaný i důchodce

Z knihy Co hledáš, najdeš v knihovně jsem byl ze začátku dost rozladěný. Pětice příběhů vypadala velmi nesourodě a tak na působily jen jako soupis jednotlivých osudů nešťastných lidí, žijících v jedné čtvrti města a kteří prostě z nějakého důvodu zamíří do komunitního centra a nakonec skončí ve zdejší knihovně. Pojítkem tak na první pohled zůstala jen knihovnice Sajuri Komači.

První příběh o prodavačce Tomoce, která ve svých 21 letech nevidí budoucnost v práci kterou se živí. Ve druhém se seznámíme s účetním Rjóem, jehož snem je otevřít si antikvariát. Ale má strach, že to finančně neutáhne nebo jej obchod neuživí.

Pak pokračujeme bývalou šéfredaktorkou časopisu. Nacumi se cítí klamá a zhrzená ze současného života, protože dala přednost být matkou před kariérou. A ani doma ji to moc neklape.

Pokračujeme u nezaměstnaného třicetiletého Hiroji, žijícího se svou matkou. Člověk neschopný uržet si práci a zároveň odejít z domu rodičů. Knihu ukončuje Masao ztrácející v 65 letech po odchodu do důchodu důvod žít. Nikdy neměl žádný koníček a neznal tak nic jiného než svou práci. A teď neví co sám se sebou.

Plstění jako lék

Svou domnělou bezvýchovnou situaci přijdou řešit do knihovny, kde si chtějí vypůjčit konkrétní knížky. Třeba jak rozjet podnikání, jak se naučit s officy nebo příručku s pravidly hry go. Paní Komači jim vždy ke knihám doporučí jednu úplně nesouvisející s tématem a jako bonus přidá plstěnou figurgu vlastní výroby.

Ať již v tom byl záměr nebo ne, právě ten poslední titul přiměje společně s plstěnou figurkou aktéry přehodnotit své dosavadní uvažování. A posunout se. Nebo aspoň učinit první kroky, případně k nim najít správný důvod.

Jak jsem již psal výše, hodně dlouho jsem neviděl mezi příběhy jinou spojitost než paní Komači a knihovu. Ale Co hledáš, najdeš v knihovně je z těch knih, kdy si musíte počkat. Až nakonec vám dojde, že ten staší pán s ledvinkou u pasu byl… A vydavatelkou knihy Hirojova kamaráda je… To si prostě musíte vychutnat sami.

Takže zdánlivě nesouvisející příhody mají víc než jedno pojítko. Paradoxně nejsou tyto drobnosti podstatné, ale vyvolají ve vás přesně ten spokojený „feel good“ pocit.

• Hodnocení: 9 plstěných hraček z 10
• Název: Co hledáš, najdeš v knihovně (orig. お探し物は図書室まで)
• Autor: Mičiko Aojama
• Vydavatel: Naše nakladatelství
• Vydáno: 2020, česky 2024
• Vazba: pevná
• Počet stran: 248

#CoHledášNajdešVKnihovně #MičikoAojama #NašeNakladatelství #Kontrast #Dobrovsky#beletrie #feelgood