Sanaka Hiiragi: Fotografové vzpomínek

Trojice povídek o lidech, kteří zemřeli a čekají v mezisvětí, než se jim před očima přehraje celý život. S tím jim pomáhá zvláštní průvodce s místností plnou fotografických přístrojů.

Stará dáma

Pan Hirasaka pracuje jako jediný zaměstnanec fotografického salónu. Jeho pracovní náplní ale není vyvolávat fotky na přání. Na jeho návštěvníky dokonce ani nelze nahlížet jako na zákazníky. Všichni lidé, kteří pana Hirasaku navštíví, jsou totiž již po smrti. A dostanou od něj hromadu fotografií, zachycující každý den jejich života.

Z nich si mají vybrat ty nejlepší a následně jim z nich pan Hirasaka vytvoří papírový kolotoč vzpomínek. Jenže někdy jsou fotografie vybledlé a poškozené a většinou jsou to ty nejdůležitější. Zde opět nastupuje pan Hirasaka. Pomůže zemřelým vzpomínky vyvolat a zachytit ji na novou fotku. Přitom se často dovídá, co jsou tito lidé vlastně zač.

Jakuzák

První hrdinkou povídkové sbírky Fotografové vzpomínek je velmi stará dáma Hacue, která prožila život jako učitelka mateřské školy. Musela se poprat s následky druhé světové války, ale život měla vcelku spokojený. Dalším v řadě je jakuzák Waniguči. Umírá násilnou smrtí a i když je jeho chování k panu Hirasakovi naprosto neomalené, i u něj časem objevíme jeho kladné stránky.

Poslední se ukáže nemluvná mladá dívka Micuru. Složka s fotkami Micuru není tak tlustá jako v předchozích případech a tak k ní pan Hirasaka přistoupí trochu jinak. Vezmou fotoaparát a vyrazí ven mezi živé lidi. Průvodce jí ukáže, že se i v tuto chvíli dá radovat z mála.

Mladá dívka

Tři životní příběhy lidí z knihy Fotografové vzpomínek spolu na první pohled nijak nesouvisí. Pojítkem je jen pan Hirasaka a jejich momentální stav. Tedy že jsou již po smrti. První povídka zabírá takřka polovinu knihy a bohužel musím na rovinu říct, že jsem měl celkem problém se prvními 40 stránkami prokousat.

Ale pak najednou nasednete na lehkou vlnu vyprávění a zbytek jsem sjel najednou za jeden večer. Ony jsou totiž všechny (čtyři) příběhy velmi lehce propojeny. Mám tím na mysli život Hacue, Wanigučiho, Micuru i Hirasakiho.

Přitom jde svým zaměřením „jen“ o klasickou feel-good literaturu. Nikde ani není řečeno, jestli mrtví lidé půjdou do nebe nebo do pekla. Zda budou znovuzrozeni podle buddhistického pojetí existence, nebo jestli na vás za dveřmi ateliéru nečeká nějaký šinigami.

Podle mne ji tak ocení jako naprostí ateisti, tak věřící jakéhokoli vyznání.

Z příběhu vám ale nemůžu sdělit cokoli bližšího, protože jakýkoli náznak řekne zbytečně hodně. Ono odhalování je na knize asi nejkrásnější a pokud vás kniha nakonec aspoň trošičku dojme, určitě splní svůj úděl. Citlivější povahy mohou dokonce zaznamenat vlhkost kolem očí.

• Hodnocení: 8 školek z 10
• Název: Fotografové vzpomínek (orig. 人生写真館の奇跡)
• Autor: Sanaka Hiiragi
• Vydavatel: Naše nakladatelství
• Vydáno: 2019, česky 2024
• Vazba: pevná
• Počet stran: 184

#FotografovéVzpomínek #SanakaHiiragi #NašeNakladatelství #Kontrast #beletrie #feelgood