Honza Vojtíšek: V zapomnění

Ivan JeziorekÚno 28, 2025

Nový domov, nový začátek. A samota na jihu Čech se zdá být pro mladou rodinu Gottsteinových ideální. Nejbližší soused na kilometry daleko, dům částečně v japonském stylu, tak co se může pokazit? No prakticky cokoli, protože v lese nemůžete žít nikdy sami.

Změna je život

Hlavní hrdina novely V zapomnění Radek není zrovna klaďas. Nebo vlastně je, ale nechal se zblbnout příležitostí a zaplatil za to. Ale jeho chybu vykompenzuje obrovský balík peněz a možnost přestěhovat se s rodinou z města do míst, kde jej nikdo nezná. A když Radkova manželka Nora najde kousek od Rakouských hranic starý polorozpadlý dům, částečně postavený v japonském stylu, je rozhodnuto.

Stačí jej náležitě překopat, postavit znovu japonskou část, vyčisti jezírko, vypustit do něj koiky a můžeme se stěhovat.

Pro lidi, kteří žili celý život ve městě, může být změna lokality zlomová. Pokud kolem sebe máte jen beton a obrovské množství lidí, je život na samotě nejprve osvobozením duše, ale časem si začnete všímat maličkostí. Třeba zvuků, které jsou v lese normální, ale vy jste je do dnešní doby neznali. A i obyčejná myš může vydávat hrůzu nahánějící zvuky.

Zelenina a Japonsko

Miluji spisovatele z Golden Dogu. Ne fyzicky, ale… Dobře, miluji styl autorů z Golden Dogu. Honza Vojtíšek je pro mne takovou tou jistotou, že jsem nesáhl vedle. A tak i v knize V zapomnění nečekejte rychlou akci. Ale nemyslím tím že by se nic nedělo. Ba přesně naopak. Příběh plyne hladce jako voda na Radkově nové zahradě, jen napětí je dávkováno velmi skromně.

Občas se leknete, občas se uklidníte a občas máte pocit, že byste asi jednali stejně. A Radkův nový život mi byl od začátku sympatický (tedy kromě toho kiksu). Přesun mimo velkoměsto a manželka se zálibou v Japonskou kulturu.

A to narovinu říkám, že jsem si dopředu o knize nic nezjišťoval. Až při otevření knihy mne příjemně překvapila koika na stránkách. Stará budova, jejichž historie sahá až do doby druhé světové a její stavitel pocházející z Japonska mi byly příjemným bonusem.

Bohužel když došlo na zmínku o příšerkách z lesa a první popis podivného tvora z kresby Radkovy dcery, věděl jsem s čím mají Gottsteinovi co dočinění. A už i ty okurky začaly dávat smysl.

Překvapení?

Překvapení se přesto nakonec dostavilo. Jednak proto, že to je věc, kterou Honza Vojtíšek využít i ideálně nadávkovat. Polehku, děsivě a nakonec vám je doslova narve do vytřeštěných očí! Druhak proto, že jsem čekal trochu jiný závěr.

A proč byste neměli knížku V zapomnění minout? No protože původně jsem si říkal, že si ji večer jen rozečtu, ale nakonec jsem ji doslova zhltnul jedním dechem. Hodnocení níže dávám s přihlédnutím na všeobecnou neznalost detailů japonských mýtů. Pro mne mnohužel zmizel ten šokující prvek, ale to vůbec nevadí. Všem vřele doporučuju!

Hodnocení: 9 koi kaprů z 10
Název: V zapomnění
Autor: Honza Vojtíšek
Vydavatel: Golden Dog
Vydáno: 2024
Vazba: brožovaná
Počet stran: 84