花冷え。 vs coldrain

Možná jste si už zvykli, že na Ježčím doupěti vídáte prakticky monotematické články. Zanevřel jsem na hraní her, takže žádné recenze, nesleduju novinky na filmové scéně, takže žádné dojmy, ale ještě pořád poslouchám hudbu.

Ačkoli jsem byl letos „přinucený“ navštívit dvě větší akce (Rock for People a Colours of Ostrava), mám raději klubovou scénu. Prostě nemám rád velké množství lidí kolem sebe. Takže moc na koncerty nechodím. Konec tohoto roku byl jiný a byl pro mne něco jako žně. V rozmezí 14 dnů hned 2x zavítal do Paláce Acropolis. Nejdřív na japonskou hard core senzaci 花冷え。(Hanabie.) a pak na, světe div se, japonskou moderní post-hard-core legendu coldrain.

22 / 11 / 2025 – 花冷え。

花冷え。jsem objevil úplnou náhodou asi před 5 roky. Jde přesně o ten styl, který mám rád, tedy kombinace hard core hodby a zpěvu s rockovými, místy až popovými předěly. Když jsme začátkem 2025 dověděl, že budou v Praze, okamžitě jsem si nechal nadělit VIP vstup. I když jsem šel sám, rozhodně toho nelituju.

Fanoušků se před Akropolí sešlo opravdu hodně, vždyť koncert byl vyprodaný už po pár týdnech (700 lístků). Lidé s přednostním vstupem byli vpuštěni po 5 hodině a mohli jsme se tak dostat dřív k merchi a udělat si s holkama osobní fotku. A samozřejmě se postavit hned k pódiu.

Předskokanem 花冷え。byla francouzská brutal popová SUN. O ní jsem doposud neslyšel, takže nezbývalo než ji naposlouchat před koncertem. Bohužel, za mne nic moc. Jenže SUN je přesně z těch interpretek, které musíte slyšet naživo. Byla totiž fenomenální a přes své dlouhé kytarové rify, dokázala lidi nabudit a nejen hudbou, ale i luxusní vizuální stránkou.

Hrála asi 3/4 hodinky a po ní následovala šíleně dlouhá půlhodinka čekání, při které začala Acropole praskat ve švech.

花冷え。začaly přesně na čas skladbou O･TA･KU a nastavily laťku neskutečně vysoko. Takhle zběsilá jízda nakonec trvala více než hodinu, se třemi obligátními přídavky, a dokázala publikum neskutečně napumpovat.

Nešlo jen o šílenou rychlost a střídaní dvou poloh Yukinina zpěvu, ale taky celková vizuální stránka této harajuku-core kapely.

Zazněly všechny skladby, které jsem chtěl slyšet: nová Spicy Queen, My Type, メタ盛るフォーゼ！ (Metamorphose!), TOUSOU, Neet Game, お先に失礼します。 (Pardon Me, I Have To Go Now) nebo 今年こそギャル〜初夏ver.

Odcházel jsem dokonale spokojený a díky občasným výletům Yukiny mezi fans, jsem si s ní mohl dovolit dát high five (si připadám jako padesátiletý puboš).

A pokud 花冷え。(Hanabie.) neznáte, zkuste jejich YT kanál.

Dva týdny na to se na stejném místě konal další koncert kapely, kterou v současné době považuji za svůj top. Ještě loni jsem dceři říkal, že moc nejezdí do Evropy a tak je asi nikdy neuvidím. To se ale mělo změnit, protože pár týdnů po zakoupení lístků na 花冷え。, oznámili coldrain své evropské turné. A na tuhle partičku jsme už ale vyrazili celá rodina.

05 / 12 / 2025 – coldrain

Na coldrain jsem před nějakými 10 roky narazil úplnou náhodou, když jsem hledal „svěží zástup“ za kapely jako Five Finger Death Punch a jim podobné. Hned mne dostal jejich soft rockový styl, kombinovaný s neskutečným hlasem Masata Davida, který úplně nekoresponduje s jeho vzhledem.

Předskokani coldrainu byli tentokrát dva. Skvělí japonští Noisemaker a pak francouzská metalová formace Revnoir. Ani jedno jméno mi nic neříkalo, ale postupně jsem zjistil, že zrovna nu-metalové Noisemakery jsme měli s dcerou v hudebním listu už delší dobu. Přesto jsme od nich moc nečekali a to byla chyba.

Partička hrála „jen“ půl hoďky, ale lidi dokázali doslova napumpovat. Zpěvák AG pro nabuzení lidí seběhl mezi fanoušky a Supernatural nebo finální Last Forever byly dokonalým zážitkem.

To se bohužel o metalcore Revnoiru říct nedá. Ze mne jejich vizuální stránka daleko předčila hudbu a byli tak pro mne doslova utrpením. Celkově mi ani k Noisemakeru a coldrainu neseděli. Byli utahaní a občas disharmoničtí. Nicméně publikum rozproudili a podle ohlasu přišli někteří lidé vyloženě i kvůli nim.

A pak nastalo peklo. Naběhli coldrain a Masata dokázal, že jeho „andílkovský“ vzhled vůbec nekoresponduje s hlasovým projevem. Pro manželku to bylo trochu šokující vystřízlivění, ale Masato dokázal několik věcí najedou. Hned úvodním Free Fall dostal lidi do varu, přitom byl s publikem pořád v kontaktu.

Více než hodinová jízda nechala v klidu jen hodně málo lidí. Masato během koncertu zavzpomínal i na poslední návštěvu Prahy před 12 roky, ale hlavně komunikoval s hc jádrem a tak zůstával středový kotel pořád ve varu.

Osobně jsem čekal na The Side Effects, který nakonec nezazněl, ale Chasing Shadows, Ravolution, Incomplete nebo PARADISE(Kill The Silence) to vynahradily. A o MayDay nebo Rabbit Hole ani nemluvě.

Moje holky měly nakonec nejlepší dojem z Noisemakeru, ale mne coldrain dokonale uzemnili a jak moc jsem se těšil začátkem roku na 花冷え。, jsou pro mne coldrain pomyslným topem letošního roku na poli koncertů. Ještě výš než letní Sex Pistols, Linking Park nebo Iggy Pop.

A rozhodně musím pochválit organizátory obou akcí a celkové zázemí Paláce Acropole.

#Hanabie #花冷え #coldrain #koncert #hardcore #harajukucore