Demon Slayer – Zabiják démonů končí

Zabiják démonů pro mne vždy byl, je a bude spíše Demon Slayer/鬼滅の刃. Tomu českému názvu jsem nikdy moc nepřišel na chuť, ale to je pro nás teď vedlejší. Níže se můžete seznámit s mým názorem na tuto ságu, která je jednou z nejprodávanějších nových značek na poli mangy a anime. Jenže já Slayerovi nikdy nepřišel moc na chuť a dlouho jsem nemohl přijít na to proč.

Níže proto předkládám kompletní názory na jednotlivé sešity, jak u nás byly postupně vydávány nakladatelstvím Crew v českém překladu. Jsem si také vědom, že většina mladších milovníků mangy, a hlavně anime, se mnou můj názor sdílet nebude. Stačí se podívat, kolika procenty jsou na Animefestu zastoupeny mezi cosplayery postavy právě z této ságy. Jedná se tedy o mé subjektivní názory na jednotlivé díly (uveřejněné na mém FB profilu) a také důvod, proč již dále s touto značkou nechci mít nic společného.

Zabiják démonů 1

Přečteno v květenu 2021.

Konečně je to venku v češtině a já se k přečtení dohrabal po týdnu. Bohužel naprosto upřímně říkám, že jsem byl natěšený až moc. Jedná se „jen“ o další šónen s průměrnou kresbou. Sice jsem celý svazek zhltnul jedním dechem, ale musím počkat na další díly a zjistit, proč jde o jednu z nejprodávanějších mang.

Hodnocení: 6 démonů z 10

Zabiják démonů 2

Přečteno v červenci 2021.

Pořád nemůžu přijít na chuť kresbě Kojoharu Gotógeho. Když třeba Hiromu Arakawa kreslila překvapené bratry Elrikovy zjednodušeně, vypadalo to vtipně a do celkového konceptu mangy a stylu kresby to sedělo. V Demon Slayerovi vypadají tyto projevy emocí, aspoň za mne, hodně divně. Příběh se ale naštěstí rozjíždí tak, že začínám uvažovat i nad sledováním anime a rozhodně se začínám těšit na herní adaptaci.

Hodnocení: 6 udonů z 10

Zabiják démonů 3

Přečteno v říjnu 2021.

Třetí svazek má název „Vzchop se!“, což je za mne neskutečně příznačný název. Kojoharu Gotóge se v psaní viditelně zlepšil a mne to konečně začalo bavit. Paradoxně se tato kniha v příběhu nikam neposunuje a čekají na nás pouze dva malé souboje a setkání s novou postavou. Jenže tento díl má prostě grády. Jen ta kresba je taková divná, jakoby dětská.

Hodnocení: 7 bubnů z 10

Čtvrtý Zabiják démonů

Přečteno v lednu 2022.

Čili Demon Slayer 4 je za mnou a konečně mě to začalo opravdu bavit. Nevím, jestli bych měl Slayera řadit mezi šóneny, ale oproti Boku no Hero Academii mne to stále drží (Akademii jsem po 3 díle vzdal jako úplnou blbost). Postavy sice nejsou nějak extra dobře napsané, navíc jsou všechny mužské charaktery neskutečně zženštilé, a to včetně zlých démonů, nicméně je to manga, která už konečně stojí za to. Jen se na mne příběh až moc táhne, skoro jako boss fighty ve One Piece.

Hodnocení: 8 pavouků z 10

Zabiják démonů 5

Přečteno v březnu 2022.

Pátý Demon Slayer se jmenuje „Do pekla“ a jak známo, cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Cesta pátého dílu této série, je dlážděna napínavým soubojem. V reálu se sice příběh nikam moc neposune, hrdinové také své schopnosti moc dál neposunou, ale objevují se nové důležité tváře. Také se dovíme něco o minulosti, ale hlavně má pátý svazek přesně ten spád a napětí, jaké má mít. Konečně se mi Demon Slayer líbí a snad to tak i zůstane.

Hodnocení: 7 pavouků z 10

Zabiják démonů 6

Přečteno v červnu 2022.

„Soud pilířů“ je tak trochu odpočinkový svazek. Jeho velkým plusem je přítomnost všech důležitých aktérů „dobra a zla“ a navíc vám nebudou ti „dobří“ zrovna moc sympatičtí. Hlavní postava se konečně posouvá dál se svými schopnostmi, ale na klasický šónen je to trochu zvláštní způsob posílení. Nelíbí se mi, že přichází víceméně jen tak mimochodem, postava se ani nemusí moc snažit a za pár dní pomocí tréningu je najednou strašně nabuffovaná. A navíc tento tréning zvládne podle mangy prý úplně každý.

Hodnocení: 6 pilířů z 10

Zabiják démonů 7

Přečteno v červenci 2022.

Doháním manga resty a zabiják je zase o něco lepší. Už taky bohužel začínám chápat, proč je v Japonsku oblíbený v celé generaci současných mladých čtenářů mangy, ale u nás ho hojně sledují a čtou hlavně holky. Jen doufám, že se příběh rozvine trochu víc a nepůjde o vyloženě komorní drama.

Hodnocení: 7 parních lokomotiv z 10

Zabiják démonů 8

Přečteno v září 2022.

Vždycky se mi líbilo, když se v příbězích umírá. O to víc, když je to v příbězích pro mladší publikum. A nejde primárně o to, že by se mi líbilo když někdo umře, ale mám pocit, že v šónenech se tohle téma tak nějak obchází. O totiž mrtvý nějakým způsobem vždycky obživne. Za mne je dobré, když se člověk naučí konfrontovat i s těmi nepříjemnými věcmi. A já se díky tomu naučil mít tuto sérii rád. Takže se Tandžiro objevil doma i v herní podobě na Switchi. Teď už jen najít ten čas na hraní.

Hodnocení: 8 plamenů z 10

Zabiják démonů 9

Přečteno v listopadu 2022.

Další svazek, který mne bavil hlavně svým rychlým spádem. Což zase negují postavy, které se bohužel chovají jako pitomci. To, co bylo a je u Fullmetal Alchemisty vtipné, zde až zbytečně degraduje vážnost příběhu. Ale tak nějak mám pocit, že autor konečně ví, jak scénář skutečně napsat zajímavě.

Hodnocení: 7 vykřičených domů z 10

Desátý Zabiják démonů 10

Přečteno v březnu 2023.

Desítka je „O démonech a lidech“. Prakticky celý svazek pokračujeme v souboji s jedním z měsíců. Postupně odpadává Tandžiró, Nezuko i démonka Maki. A pté, co se do hry vloží Tenzen, to konečně vypadá na rychlý konec, ale… Sice je Slayer svým příběhem vůči ostatním šónenům stále komornějšího rázu, ale konečně to vypadá aspoň na oko trochu velkolepěji. Jenže stále nerozumím tomu šílenému celosvětovému úspěchu.

Hodnocení: 6 pásů z 10

Zabiják démonů 11

Přečteno v květnu 2023.

Název svazku „Chaotická vřava“ nás přenese na konec souboje s dvojicí démonů sourozenců ve vykřičené čtvrti. Pokud jste byli v kině, mohli jste tuto část vidět i na velkém plátně. 11 svazek byl totiž součástí příběhu, ale vůči anime má manga jednu obrovskou výhodu. Souboje už nejsou chaotickou změtí barev. Takže dokonce vidíte, co se skutečně děje. Celá kniha je tedy jen úspěšně završený souboj s velkou pihou na kráse. Bohužel mám pocit, že CREW MANGA dochází překladatelé a korektoři, kteří umí skutečně česky. Jinak si neumí vysvětlit ty chyby. Věci jako „trocha svoji krve“ už neřeším, i když mi to rve uši, ale vadí mi neskutečně spojení „svojima svalama“ nebo „tomu samurajovi“. Crew bohužel jede stylem čím populárnější manga, tím horší překlad. Je to škoda, čtenáři budou mluvit jako prasata.

Hodnocení: 6 useknutých rukou z 10

Zabiják démonů 12

Přečteno v září 2023.

Předposlední aktuální svazek Demon Slayera v českém překladu začíná a končí výskytem démonů vyšších řádů. Mezitím se Tanjiro zregeneruje a posílí schopnosti. Bohužel přesně tak, jak jsme u celé série zvyklí. Není to pílí a usilovnou snahou, ale spíše „jen tak mimochodem“. Postavy se navíc stále chovají trochu jako idioti a já uvažuju, proč je tato série tak oblíbená, když nenabízí to správné drama. Stačí, když postavy vypadají jako z nějaké shoujo nebo yaoi série, chlapi jsou čistí metrosexuálové. Počkám, co se z toho vyvine.

Hodnocení: 5 měsíců z 10

Zabiják démonů 13

Přečteno v říjnu 2023.

Chce se mi říct KONEČNĚ! V tomto svazku jde sice pouze o souboj mezi zabijáky a démony ve vesnici výrobců mečů, což by nebylo až tak zvláštní, prostě další soubojový díl, ale konečně mám pocit, že vidíme přesně co to, se skutečně děje. Žádné rozmazané obrázky, roztočené meče, chaotické kouzla, ale všechno je pěkně rozpracované a přehledné. Nádhera, včetně pomalého zesilování postav.

A Tanjiro už konečně při soubojích nebrečí jako malá holka a pořád se dokola jenom nelituje. A plus ta skvělá obálka postavy, která kombinuje zbraně Zora z OP a demonslayera z DOOMu. Jen nechápu překlady, od kdy je oficiálně “voice actor” v češtině “hlasový herec”.

Hodnocení: 8 klonů z 10

Zabiják démonů 14

Přečteno v prosinci 2023.

Opravdu nerozumím celosvětové popularitě Slayera. Zkusíme si jej trochu víc rozpitvat a podívat se na něj blíž. Takže ženské postavy jsou roztomilé. Což je fajn. A mužské postavy mají… Co vlastně? Přece roztomilé ženské rysy nebo jsou úplně zženštilí.

Příběh série je mimo souboje dost jednoduchý, takže stěžejní jsou souboje. Ale od prvního dílu mají stejný scénář. Hrdina si buď v retrospektivu vzpomene na nějakou “podstatnou” věc nebo u někoho uvidí účinnou techniku, díky čemuž vyhraje. Ale nikdy nejde o snahu se zlepšit. Prostě se “to tak nějak stane”. A souboje samotné jsou napínavé jen proto, že postavy nejdříve stále opakují neúčinné techniky, brečí že nic nezmůžou, že všichni kolem pořád umírají, dokud si “nevzpomenou”. A je vyhráno

Asi jsem tedy pochopil popularitu Slayera. Jde o stejný princip, který představila Kung-fu Panda. Tady Pou ukázal, že svět může zachránit i blb který nic neumí a ani se o nic nesnaží. Demon Slayer tak může mladým fanouškům ukázat to stejné, že stačí nic neumět a být jen “vyvolený”.

Když to srovnání se zápalem postav ze sérií Bleach, Naruto, One Piece, Dragon Ball, Jujustu Kaisen a dalších, kde ze sebe potí krev, aby byli lepší, je tohle prostě nuda, nuda, šeď. A ještě jednou pro změnu nudná šeď.

Taky mi dost vadí omlouvání démonů. Většinou se stanou démony, protože je někdo v mládí šikanoval. Vlastně ani nechtějí být krutí, ale když „oni jim všichni celý život ubližovali“.

Dost silně uvažuji o skončení čtení mangy [Což se skutečně stalo – pozn. autora], protože je prostě hloupá a čeština dvojice Kabelkových je taky dost tristní. Což osobně nesu dost špatně.

Hodnocení: 3 vázy z 10

A skutečně jsem od 14 svazku na Démony nesáhl a přestal je úplně sledovat.