Juta Takahaši: Jídla s chutí vzpomínek

Ivan JeziorekPro 26, 2025

Chtěli byste někdy ochutnat jídla s chutí vzpomínek? A co to vlastně vůbec může být? Jídlo, díky kterému si vybavíte nějaké starší prožitky? Nebo něco úplně jiného? Zvu vás na návštěvu bistra, kde se vše dovíte.

Smutek vs. vzpomínky

Kotoce umře bratr. Nadějný herec, který měl před sebou velmi slibnou kariéru. A Kotoko si to již delší dobu vyčítá. Zároveň jako by z jejich domu zmizel život. Rodiče se trápí, dcera chřadne.

A pak se náhodou doví o bistru Zastávka u Kocourka, kde vaří vzpomínková jídla kagezen. Jde o stejný pokrm, který se připravuje na pohřbech a má za úkol vyvolat vzpomínky na zesnulého. Jenže v bistru se prý můžou vaše vzpomínky zhmotnit.

A tak se objedná na pozdní snídani v podobě bratrova oblíbeného jídla jako kagezenu.

Po X-té

Kniha Jídla s chutí vzpomínek je úplně klasickým japonským “feel good” románem s typickým rozvrstvením. Čekají vás čtyři povídky, lehce mezi sebou propojené jednotlivými postavami a místy děje. Víceméně je vlastně lze číst samostatně, protože důležité principy jsou pokaždé nenásilně zopakovány.

Čeká nás tedy několik osudů lidí, kteří ve svém životě přišli o někoho důležitého. A nestihli s nimi probrat vše důležité. Díky bistru Zastávka u Kocourka se můžete s blízkým člověkem sejít a vše dořešit. Možná. Protože sám majitel o tom zatím “jen slyšel” od zákazníků.

Premisa knihy je podobná, jakou jsme již několikrát četli v jiných titulech. Bohužel. Jídla s chutí vzpomínek jsou sice okořeněná recepty (jeden chci určitě vyzkoušet), ale ve své podstatě nepřináší nic nového. To by ani nevadilo, někdy je forma dostatečně zábavná, ale tady ani to nefunguje.

Protože postavy postrádají hloubku. No možná ani ne hloubku, ale od samotného začátku jednotlivých kapitol přesně víte, co se stane. Prakticky i tušíte jak se to stane a hlavně jak to všechno dopadne. Dokonce si dovolím tvrdit, že od půlky druhé návštěvy bistra víte, jak celá kniha skončí.

A nezachrání to ani recepty, ani retrospektiva a zajímavosti o jednotlivých jídlech.

Skutečný odstín šedi

Možná si řeknete, že stejně to funguje v sérii Než vystydne káva nebo u Hvězdopravců z kavárny Úplněk, jenže v těchto knihách linie vyprávění zamotává, postavy jsou nerozhodné a dopředu nevíte, jestli vše dopadne ku spokojenosti lidí hledající naději. Vždy si oddechnete a máte ten správný pocit dobře vykonané práce.

To nám Jídla s chutí vzpomínek nedokážou naservírovat. Dokonce jsem se už před půlkou knihy přistihl, že ji čtu spíše je z principu a vůbec mne nebavila. Prostě “nuda, nuda, šeď, šeď”.

Ona nadpřirozenost je vnímána i prezentována tak nějak bez překvapení, samozřejmě a nebýt vzpomínek na minulost, byly by jednotlivé povídky velmi krátké. Jenže i pře svou délku s postavami nedokážete navázat vztah. A je to sakra škoda, protože kniha je krásná, překlad velmi kvalitní i s poznámkami a vysvětlivkami.

Hodnocení: 4 vůně z 10
Název: Jídla s chutí vzpomínek (orig. Čibi neko-tei no omoide gohan kuro neko to hacukoi sandoičči)
Autor: Juta Takahaši
Vydavatel: Knihy Dobrovský (Kontrast)
Vydáno: japonsky 2020, česky 2025
Vazba: vázaná s přebalem
Počet stran: 208