Adrian Tchaikovsky: Symbiont

Ivan JeziorekLed 10, 2026

Profesor Arton Daghdev je uznávaným biologem. Zároveň by rád studoval mimozemský život. A vláda mu tento jeho sen splní trochu jiným způsobem, než by bylo milé. Takříkajíc nedobrovolně.

AdrianTchaikovsky nám servíruje nový politický systém na Zemi a živočišný systém na cizí planetě. Vítejte ve světě, kterému vládne nejeden Symbiont.

Liberté

Ve velmi vzdáleném místě od Země se nachází planeta Imno 27g. Místní lidská posádka ji ale přezdívá jednoduše Pec. Není to ale z důvodu místních vysokých teplot nebo díky vulkanické činnosti. Imno 27g je prostě místem kde nechcete být a není to jen tím, že funguje jako vyhnanecká kolonie nepohodlných lidí. Těch, kteří politicky moc nekooperují se současnou monotematickou vládou – Mandátem.

A Arton Daghdev bohužel není jen vášnivý biolog, ale také odpůrcem režimu. A tak skončí v Peci. Tedy na Peci a k mimozemským organismům si přičichne víc, než by mu bylo příjemné. Přes velmi nelichotivou situaci, nedokáže ani zde zapomenou na minulost a na útlak vlády. Ale to horší ho teprve čeká.

Situace je nepříjemná. Správce planety egocentrik toužící po uznání vědecké obce, spoluvězni Artona nesnáší, protože je možná práskač a výzkumníci pro jeho odbornost. Na první pohled je situace úplně na houby, ale důležité nejen vidět problém z jiného úhlu, ale také se nebát udělat první krok.

Égalité

Adrian Tchaikovsky je pro mne osobou, na jehož tvorbu neumím pohlížet negativně (a navíc je to velmi fajn chlap). Jeho styl vyprávění v kombinaci s nápady, které mají reálný základ, slibují úplně pokaždé dokonalý zážitek.

Ze základní premisy jeho knih je cítit dlouhodobá práce s myšlenkou a její rozebírání do detailů. Proto nemáte nikdy pocit prvoplánové slátaniny, ale reálně cítíte, že něco podobného, jednou nebo někde, skutečně existuje.

Symbiont není jiný. Jen se musíte naučit uvažovat mimo zaběhnuté škatulky. Protože tady proti sobě stojí společnost ovládaná režimem podobně jako v Orwellově 1984 a společenství organismů, kooperujících spolu na zcela jiné bázi, než ucelené pozemské buněčné organizmy. Tady na Peci stačí být specialistou na cokoli a mít co nabídnout. Tady je symbióza posunuta na novou úroveň. Na nepředstavitelně vysokou úroveň.

Přesto je prostředí knihy Symbiont velmi známé. Profesor Daghdev je odsouzený za své politické názory a zároveň dostává taky pěkně „lidsky“ přes držku. Od stabilní posádky Pece, od vyšetřovatelů a od činné síly posádky, kterou jsou spoluvězni, plnící částečně odborné úkoly a i ty pavědecké, jako je čištění záchodů nebo průzkum a klučení džungle.

A do toho se nechce nikomu. Pec je totiž plná oragnismů, které vás chtějí ochutnat. Které s vámi doslova potřebují symbiovat, ale naše a jejich biologie je natolik rozdílná, že společná komunikace není prakticky možná. Ale kde je rozum v koncích, může pomoci pozvolný vývoj organizmů. Protože základní stavební prvky jsou v celém vesmíru stejné. Všechno je z uhlíku, vodíku, kyslíku a dalších prvků.

Fraternité

Tchaikovského texty nejsou složité. Ale myšlenek, které sdělují je přehršel a jsou detailní, mají svůj vlastní ekosystém a fungují v návaznosti na ostatní principy světa. Ať již toho skutečného, nebo toho smyšleného. Protože ze Symbionta máte pocit, že takto to může bez problémů někde jinde fungovat.

Což je krásné v kombinaci s vyprávěním příběhu. Symbiont je v tomto ohledu stejný, jako třeba série Architekti světů, román Kle c duší nebo další sága Děti času (recenzi chystám). Tedy že příběh není vyprávěn slovy, ale myšlenkami postav.

Díky tomu je ale textu na každé stránce nasázeno extrémně hustě. Dovolím si kacířskou myšlenku, že kdyby Tchaikovského knihy vydávala Epocha ve svém klasickém formátu, měly by svazky trojnásobný rozsah. Bohužel díky tomu množství písmenek je potřeba mít na jejich lemtání klid.

Rozumné šílenství

A zrovna jako v případě hub jsme po příletu na Pec viděli jen tyhle umělé plodnice, a vůbec jsme nevnímali ohromnou neviditelnou síť čekající na další věk rozumu.

Zároveň je Symbiont o lidské malosti a na Tchaikovského nečekaně hodně o naději. O rovné páteři, o ideálech a o boji vůči systému. Ale hlavně je o otevřené mysli, o vyvrácení zkostnatělých názorů a novém pohledu na jednu a tu samou věc. A také o inteligenci, která umí pozitivně ovlivnit vývojový proces. Snad se takové invence dočkáme na domácí planetě taky velmi brzy.

A poznámka na závěr. Planeta9 nám připravila u knihy Symbiont překvapení. Můžete ji koupit hned ve třech variantách, lišících se v obálce. Je to děsně fajn, ale taky způsobuje dilema. Kterou nebo všechny? Za sebe musím říct, že jsem vybral podle líbivosti, ale od půlky knihy jsem věděl, že toto je nejméně Symbiont ze všech symbiontů.

Hodnocení: 10 Vennových diagramů z 10
Název: Symbiont (orig. Alien Clay)
Autor: Adrian Tchaikovsky
Vydáno: anglicky 2024, česky 2025
Vazba: vázaná (Kniha vychází se třemi alternativními obálkami.)
Počet stran: 404